Čtyřicet let Listů v Senátu

Redakce DR

Oslavy čtyřiceti let od vzniku Listů se dnes odpoledne v Senátu účastnilo na pět desítek lidí. Časopis oceňovali jako platformu pro neideologický dialog. Nechyběly ani osobní vzpomínky na zakladatele časopisu Jiřího Pelikána.

Literární noviny, Literární listy a Listy jsou „ponornou řekou dějinami rozryté české krajiny“, řekl v úvodu oslavy čtyřiceti let časopisu Listy místopředseda Senátu a senátor za KDU-ČSL Petr Pithart. „Jsou řekou,“ řekl, „která stále žije a jejíž příběh není u konce.“ Pithart společně se senátorem za ČSSD a olomouckým hejtmanem Martinem Tesaříkem nad setkáním převzal záštitu.

Setkání se zúčastnilo na pět desítek lidí z okruhu časopisu. Politoložka Vladimíra Dvořáková ocenila neideologičnost Jiřího Pelikána i jím založeného časopisu. Listy podle ní ve své době dokázaly oslovit i řadu lidí s odlišnými politickými názory, než které měl Jiří Pelikán coby reformní komunista. Základními charakteristikami Listů podle Dvořákové jsou „lidství, schopnost naslouchat druhým, schopnost hledat shodu, a ne nepřítele a i v případě nesouhlasu vidět druhého jako člověka sdílejícího základní hodnoty této civilizace“. Platí to podle ní od počátku jejich vydávání dodnes.

Historik Jiří Vančura připomněl, že se Listy potřebovaly odlišit od řady poúnorových emigrantských periodik, která každého po únoru 1948 považovala za kolaboranta. Jiří Pelikán byl komunista, posléze reformní komunista. Vančura ale správně připomněl, že to nebyly západoevropské komunistické strany, které Pelikánovým Listům poskytly podporu. Podporu časopis získal od socialistických stran, jmen jako Bettino Craxi, François Mitterrand a Olof Palme. Právě ten první se stal nejvýraznějším zastáncem časopisu, a na kandidátce Craxim vedené italské socialistické strany se nakonec Pelikán dostal i do Evropského parlamentu.

Osobní vzpomínku zejména na dobu konce druhé světové války a vysočanský sjezd KSČ z připravovaného druhého dílu svých pamětí přečetla Vlasta Chramostová. Své vzpomínky připojili také Dušan Havlíček a Jiřina Šiklová.

Listy začaly vycházet v Římě v lednu 1971 jako „Časopis československé socialistické opozice". Spolu s pařížským Svědectvím Pavla Tigrida a římskými Studiemi Karla Skalického patřily do trojice nejvýznamnějších exilových časopisů. Listy z této trojice jako jediné vycházejí dodnes.

Od počátku devadesátých let postupně vycházejí jako Nezávislý dvouměsíčník, Dvouměsíčník pro politickou kulturu a občanský dialog a nyní jako Dvouměsíčník pro kulturu a dialog. Místem jejich vydávání je Olomouc. Šéfredaktorem časopisu je publicista Václav Žák, výkonnými redaktory jsou Václav Burian a Tomáš Tichák. Od roku 2004 redakce časopisu uděluje Cenu Listů za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog, zkráceně Cenu Pelikán.

Podle politologa Milana Znoje Listy „prošly cestou od reformního komunismu k liberální levici, a české levici dnes nabízejí platformu k diskusi“. Historik Jan Rychlík časopis oceňuje jako platformu pro kritický dialog. Připomněl také, že dnes společně s nimi vychází česko-slovenská revue Mosty.

    Diskuse
    SH
    March 13, 2011 v 15.26
    Jenom malá otázečka.
    Listy byly socialistickou opozicí vůči čemu?
    March 13, 2011 v 16.18
    stručná odpověď
    vůči nedemokratickému normalizačnímu komunistickému režimu, neoprávněně se nazývajícím socialismus