Nezaměstnaných přibylo o dalších deset tisíc

ČTK

Počet nezaměstnaných roste již čtvrtý měsíc a blíží se podle analytiků k číslu 580 tisíc. Přicházejí především ve stavebnictví a ze státní správy, obojí souvisí i s vládními úsporami. V odhadech dalšího vývoje už se odborníci rozcházejí.

Počet nezaměstnaných se v únoru opět zvýšil a rostl již čtvrtý měsíc po sobě. Míra nezaměstnanosti se v únoru zvýšila o desetinu procentního bodu a dosáhla 9,8 procenta, tedy nejvyšší úrovně za poslední rok. Myslí si to většina analytiků trhu práce oslovených ČTK. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) údaje o nezaměstnanosti za únor zveřejní v úterý 8. března.

Nárůst na 9,8 procenta odhaduje Helena Horská z Raiffeisenbank. Podle ní na úřadech práce přibylo jen o málo méně než deset tisíc nových uchazečů. Jejich počet by mohl dosáhnout asi 580 tisíc. „Nejspíš přicházejí ze stavebnictví, ale také ze státní správy, která zeštíhluje," uvedla Horská.

Stejný nárůst odhadují i Petr Sklenář ze společnosti Atlantik finanční trhy, Miroslav Frayer z Komerční banky nebo Petr Dufek z ČSOB. Podle Dufka přitom nárůst podstatně zbrzdilo propouštění, které nastalo již v předchozích měsících, i mírné oživení v průmyslových podnicích. „Na trhu zůstává výrazný nedostatek volných pracovních míst, na druhé straně ovšem průmyslové podniky pomalu začínají nové zaměstnance nabírat," konstatoval Dufek.

Naopak Tomáš Volf ze společnosti Citfin soudí, že nezaměstnanost v únoru klesla z 9,7 na 9,6 procenta. Mezi důvody poklesu patřil vliv mírnějšího počasí během února. Zima nebyla tak tuhá jako v lednu, a tak se pomalu rozjíždějí sezonní práce, podotkl Volf.

Ve výhledu na další měsíce jsou analytici optimističtí. Únorový výsledek by měl znamenat letošní maximum, míní Sklenář. Od března očekává pozvolný pokles nezaměstnanosti až na 8,5 procenta v polovině roku. Volf naznačil, že nezaměstnanost by letos mohla klesnout až k osmi procentům.

Frayer naopak soudí, že situace na trhu práce se zatím nezlepšuje. „Pro hospodářský vývoj v letošním roce představuje riziko situace ve veřejných financích evropských států," uvedl. Nutná fiskální restrikce v eurozóně, ale i v ČR by se podle něj měly nepříznivě promítnout do mírného zpomalení hospodářského růstu. V průběhu roku by se sice situace díky sezonním faktorům měla začít vylepšovat a míra nezaměstnanosti klesnout i pod devět procent, na konci letošního roku však očekává její návrat na úroveň 9,3 procenta, dodal Frayer.