Knihovna Václava Havla by mohla být v Praze na hradčanském Loretánském náměstí otevřena do dvou let. Novinářům to v úterý na tiskové konferenci řekli architekt Ricardo Bofill ze Španělska a architekt Marek. Společně za sponzorské peníze Zdeňka Bakaly připravují přestavbu paláce U Drahomířina sloupu pro potřeby knihovny. Sám exprezident, jehož práce, poznámky i materiály o něm instituce shromažďuje, prohlásil, že prostřednictvím těchto archiválií by se mělo podařit „zpřítomnit" historii posledního půlstoletí českých dějin.

Havel v úterý před novináři zdůraznil, že cílem knihovny není budovat jemu osobně pomníček, ale snaha o vznik „ohniska duchovního, společenského i literárního života pražského". V prostorách paláce by se měly konat výstavy, koncerty či veřejné diskuse.

Knihovna Václava Havla jako instituce existuje od roku 2004, mezi její spoluzakladatele patří manželka bývalé hlavy státu Dagmar Havlová. Dosud však nedisponuje vlastním sídlem. Miliardář Bakala dům, ve kterém dříve žila například manželka někdejšího prezidenta Edvarda Beneše, koupil v polovině loňského roku.

V úterý Bakala novinářům řekl, že Havlova knihovna si bude pronajímat asi třetinu rekonstruované budovy. V dalších částech paláce by mohla být Havlova kancelář, ale i sídla některých nevládních organizací. Náklady na přestavbu paláce, se kterou už dali rámcový souhlas památkáři, odhadl Bakala na přibližně 200 milionů korun, je ale připraven zaplatit i více.

Návrh náplně práce Knihovny Václava Havla podle něj „zužuje i rozšiřuje" koncept amerických prezidentských knihoven. Ty se v první řadě snaží archivovat kroky jednotlivých prezidentů za jejich funkční období. Havel sám ale připomněl, že důležité dokumenty z této etapy jeho života shromažďuje Kancelář prezidenta republiky a Archiv Pražského hradu.

„Já byl prezident třináct let, ale je mi pětasedmdesát. To znamená, že jsem leccos napsal bez souvislosti s tím úřadem, a to nebudeme tajit a zahazovat," podotkl Havel. Připomněl, že sice vyšly jeho osmisvazkové spisy, ale za život prý napsal asi padesátkrát více materiálů. Havel předpokládá, že většina dokumentů, které budou v knihovně k dispozici, budou kvalitní kopie. Exprezident uvedl, že návštěvníky knihovny by mohla zajímat například jeho korespondence s básníky Vladimírem Holanem či Jaroslavem Seifertem.

„Znovu zdůrazňuji, ty dokumenty nemají sloužit k jakési oslavě mé osoby, ale jako dokumenty v posledních desetiletích," upozornil Havel, který se prý ze začátku obával, zda projekt knihovny nesoucí jeho jméno nebude přijat s nechutí a posměchem.

Projekt přestavby paláce, původně z konce 16. století, připravil španělský architekt Ricardo Bofill. „Přistoupili jsme k němu s úctou k detailům, k prvkům, které tam jsou, k materiálům," řekl v úterý novinářům. Jeho českým partnerem je architektonická kancelář TaK, která má s přestavbami historických budov v Praze řadu zkušeností.