Česká a německá cesta

Přestože je český a německý právní systém podobný, k plagiátorství se přistupuje v obou zemích naprosto odlišně. Rovněž přísliby investic do vědy a výzkumu jsou v České republice folklórem.

Lze obecně říci, že české právo je velmi podobné tomu německému. V těchto dnech Německem hýbe aféra ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga. Před třemi lety obhájil doktorskou práci, jejíž části údajně opsal. Pokud by se plagiátorství potvrdilo, jako politik i ministr obrany skončí, titul mu bude odebrán. Taková rozhodnutí opravdu zaznívají. Podíváme-li se na několik nedávných titulků českých novin, můžeme se dočíst: „Soudce plagiátor může soudit dál“, „Plagiátoři se zatím o titul bát nemusí, ministerstvo ale chce změnu zákona“. Ale abychom byli spravedliví, také se psalo: „Po skandálu s plagiátem rezignoval děkan plzeňské právnické fakulty“, „Šéf strážníků v Plzni přijde kvůli podezření na plagiát o funkci“. Ale ta rychlost a samozřejmost v Německu je obdivuhodná. Takový Marek Benda, když diplomovou práci hned odevzdal pro rigorózní řízení a stal se doktorem, ve své pozici zůstal. Byla to sice chyba, přiznal politik, ale jen malá. Taková česká.

Ohledně vzdělání už leccos poznamenal na konci roku i pan prezident: „Když dvakrát až třikrát za rok dostanu takovouhle hromadu, abych podepsal osmdesát nových univerzitních profesorů, tak vždycky zesinám hrůzou a táži se, jestli je možné, že prostě od června do listopadu se u nás urodilo osmdesát nových univerzitních profesorů, a jsem si stoprocentně jist, že nikoliv." V tomto směru mu lze dát za pravdu, s tímto vědeckým titulem by se mělo šetřit. Určitým problémem je ale to, co je věda, co je ještě vědecké, co už není. Pro mykologa může být třeba ne-vědcem pedagog sportovní fakulty, pro fyzika deskriptivní historik, pro filosofa experimentující chemik a na nás na všechny nepůsobí zrovna vědecky třeba profesura, kterou dostal nejmenovaný odborník z rukou prezidenta z oblasti „bezpečnosti práce v nevýrobní sféře“.

Většinou nás však poznání překvapuje. Vůbec nemusím tušit, co všechno se dá zjistit. Třeba že atmosférický tlak ovlivňuje volební účast, zejména u starších lidí. V Ekologických listech, které vycházejí v Olomouci, jsem se například dočetl, že hormonální antikoncepce není ideální. „Část hormonů odchází močí do kanalizace vodních toků a způsobuje tak změny v tělech ryb. Vzrůstá počet neplodných samců a spekuluje se, zda podobné látky nestojí také za setrvalým poklesem mužské plodnosti,“ pokud tedy funguje potravní řetězec. Tak daleko má představivost nesahá.

V každém případě, abychom mohli poznávat a vědět, potřebujeme peníze. Nečasova vláda je několikátou, která chce takto vědcům pomoci. Tato vláda patrně napodobí ty předchozí, jimž se to nepodařilo. Z této situace zřejmě nelze vinit jen ministra, ale opravdu vládu jako celek, většinovou politickou reprezentaci. Z ministerstva ovšem zaznívají jiné věci. To se vracíme na začátek sloupku. Proslýchá se, že ministr měl ředitelce svého kabinetu napsat seminární práci. Tak uvidíme. Pokud by se obvinění potvrdilo, lze si vybrat ze dvou cest. Německé a české.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jiří Novák - quality manager

Česká cesta pro vědu a vládní zvyklosti Sobota, 19.Února 2011, 09:20:35

Samozřejmě se nenajdou peníze pro vědu, tam kde se to může rozkrást. Proč bychom zadávali práci zaměstnancům ministerstva a složkám které pod tento resort spadají, když můžem 50 miliónu beztrestně rozkrást. Vždyť to dělají v současné vládě všichni, podívejte se na Vondru. A ty peníze stjně nakonec zaplatí ten povl z ulice, a když né hned, tak zaseknem do futer tohoto státu takovou sekeru že ji nevindá ani Evropský fond pro ekonomickou záchranu členských států. A pak ať si nás honí po karibiku jako Krejčíře.
Co navrhujete pane vachmajstr ?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.