Nakladatelství pevné linie

Jakub Vaníček

Zkritizovat papeže, provokativně analyzovat kapitalismus devadesátých let i současnosti? Teprve dvacet let po sametové revoluci u nás existuje nakladatelský dům, který se těmto fenoménům věnuje programově.

Na počátku roku 2009 bylo založeno nové nakladatelství Grimmus. Za necelých deset měsíců existence, během nichž se mu nedostalo žádné náležité reakce ať už v podobě zprávy nebo recenze, byly pod jeho hlavičkou přeloženy a vydány tři tituly. Za hranicemi naší země na sebe strhly pozornost veřejnosti a takových věhlasných osobností, jimiž jsou například Immanuel Wallerstein či Noam Chomsky.

První z nich, Velká finanční krize, jejímiž autory jsou John Bellamy Foster a Fred Magdoff, analyzuje světovou finanční krizi a zároveň nabízí výhled do budoucna. Zkoumaný fenomén je popsán se svými příčinami a taktéž i důsledky, jež můžeme teprve očekávat.

Autor druhé knihy, Robert W. McChesney, obrací pozornost čtenáře na problematiku současných médií, jejich odklon od původního určení „strážců“ demokracie. Problém médií by neměl uniknout nikomu, kdo se zajímá o dnešní společenskou roli médií a jejich transformaci, jež je mimo jiné zapříčiněna na jedné straně bulvarizací, na druhé pak nástupem obřích konsorcií a jejich korporátních zájmů. Základní otázka, kterou si McChesney klade, zní: Slouží média obecnému blahu, nebo oligarchii? Není u nás zvykem pokládat otázky se stejnou razancí — což je dostatečný důvod k tomu se s touto knihou seznámit.

Autor třetího titulu není znám. „Protipapežský pamflet“ AntiRATZINGER si i přesto vydobyl značnou pozornost. Lukáš Rychetský v minirecenzi pro A2 (14. 10. 2009) kladně ohodnotil erudici autora a poukázal na rozdíl mezi současným a předchozím papežem: „...každý vstřícný krok nebo výrok Jana Pavla II. [usmiřující různá světová náboženství, pozn. J. V.] byl zpravidla ihned opraven samotným Ratzingerem, jemuž se v té době přezdívalo Velký inkvizitor. Seznam myslitelů, které Ratzinger vyloučil z lůna obecné církve, upomíná (...) na dobu středověku, v níž by nynější papež podle svých slov ostatně moc rád žil. Škoda, že tuto knihu nečetl komentátor ČT Václav Moravec při vlezlém třídenním sledování papežovy návštěvy.“

Poslední titul, který je zároveň jediným textem české provenience vydaným v Grimmusu, si nese hlavní otázku už ve svém názvu: Stát blahobytu, nebo kapitalismus? (podtitul My a svět v éře neoliberalismu 1989 — 2009). Autorem je makroekonom Miloš Pick, známý například z internetových Britských listů nebo tištěných Listů. Podle anotace knihy autor „přináší pohled, který se nebojí kriticky zhodnotit naši ekonomickou transformaci a její dopady na českou společnost. Klausovu transformaci dává do kontextu s neoliberálním tažením podle Washingtonského konsenzu, všímá si také vývoje v ostatních postkomunistických zemích, analyzuje čínský hospodářský zázrak a přináší svůj pohled na příčiny a východiska ze současné finanční a hospodářské krize.“

Soudě dle edičního plánu, hodlá Grimmus udržet vysoce nastavenou kvalitu titulů i v budoucnu. V listopadu by zde měla vyjít kniha Milana Valacha Svět na předělu, podtitul O politické a morální krizi kapitalismu, jež se podle redakce Grimmusu zařadí mezi zásadní příspěvky do debaty „o naší komunistické minulosti a jejím dědictví“. Českou realizaci kapitalismu a konzumní kulturu se tato kniha pokusí definovat jako „logické pokračování vývoje systému komunistického“. Doufejme, že takto ostře formulovaná anotace neuvede text prostředních kvalit, nýbrž průlomové dílo, o něž bude možné se opřít i v následných kritických analýzách naší současnosti.

Výhledově se pak můžeme těšit na úspěšný titul francouzského filozofa Alaina Badiou Co vlastně znamená Sarkozy? Badiou je ve Francii a v USA často zcela mylně označován za extremistu, jehož vzývání politické emancipace může znovu obnovit totalitární teror — jeho pracím se proto dostává náležité pozornosti. Nakladatelství Grimmus rozhodně neudělalo chybu, když se rozhodlo zpřístupnit jeden z jeho posledních textů i českému čtenáři.

Je patrné, že produkce tohoto nakladatelství chce být radikální kritikou. Nezbývá než znovu zopakovat, že takto programově vytyčený ediční plán v našich zeměpisných šířkách neměl a stále ještě nemá obdobu.