Zdravotníci odmítli nebezpečné převozy i přebírání pacientů

ČTK, Dušan Radovanovič

Plány ministra Leoše Hegera (TOP 09) na to, jak obejít požadavky lékařů, nevycházejí. Svážení pacientů do jiných nemocnic odmítli odboráři jako nebezpečné, přebírat pacienty zase nechtějí civilisté z vojenských nemocnic - utrpěla by kvalita péče.

Představy ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) o tom, jak zabezpečit zdravotnictví v případě březnového odchodu lékařů, berou za své. Představa, že by se pacienti sváželi do vybraných nemocnic, je podle odborů nereálná.

„Odborový svaz si udělal vlastní průzkum v krajích a nemocnicích a zjistili jsme, že tímto způsobem by nebylo možné zabezpečit v České republice péči. Nebylo. Říkám to se vší zodpovědností, že by docházelo k situacím, kdy by umírali v sanitách lidé, systém by naprosto zkolaboval, v některých krajích do tří dnů," prohlásila místopředsedkyně zdravotnických odborů Ivana Břeňková.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče se proto postavil za nemocniční lékaře. Podle předsedkyně Dagmar Žitníkové by měli dostat celé dvě miliardy korun, které na zvýšení platů nabídl ministr Heger. Odbory podmiňují souhlas tím, že od příštího roku se změní tabulky v celém zdravotnictví. Platy by tak stouply i všem ostatním zdravotníkům.

Žitníková přiznala, že shodnout se na stanovisku „všechny peníze lékařům" bylo těžké. Vznikalo pod hrozbou, že by mohlo fungovat jen čtrnáct ze dvou desítek fakultních nemocnic, pacienti by se sváželi do těchto zařízení a byli by v ohrožení života.

Zhruba jedna třetina zaměstnanců v českých nemocnicích by navíc podle varování odborů ztratila místo. Rušila by se lůžka, oddělení, nemocnice. „V kontextu těchto hrozeb se členové odborového svazu, lékaři, zdravotní sestry, technicko-hospodářští pracovníci, personalisté a dělníci, shodli na tom, že není možné situaci gradovat dál a je nutné najít řešení," zdůraznila předsedkyně.

Heger ke směřování dvou miliard pouze lékařům uvedl, že stanovisko odborů nemůže respektovat, zohlední ho ale při dalších vyjednáváních. Připomněl odlišné stanovisko České asociace sester, která chce, aby ze dvou miliard část dostaly sestry. Ministr má v úmyslu dát lékařům 1,5 miliardy, sestrám a dalším pracovníkům zbytek.

Podle druhého plánu ministra Hegera a jeho kolegy Vondry z ministerstva obrany by nedostatek lékařů mohl nahradit personál z vojenských nemocnic. Mělo se jednat především o chirurgické a anesteziologické týmy. Civilní lékaři Vojenské nemocnice Brno ovšem ve čtvrtek odmítli v případě krize zaskakovat za kolegy z jiných nemocnic. Nemíní prý nahrazovat ty, kteří dali výpověď, a riskovat chyby pramenící z nezvládnutého množství práce. Akci Děkujeme, odcházíme civilní lékaři nemocnice podporují, uvedli zároveň v prohlášení, které rozeslal předseda tamního lékařského odborového klubu Martin Chochlík.

„Vyzýváme tímto odpovědné politiky našeho státu, aby okamžitě začali konstruktivně řešit požadavky vznesené naší odborovou centrálou a nehledali naprosto nesmyslná řešení, kterými pouze ohrozí životy pacientů," uvedli odboráři.

Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) však prohlášení lékařů z vojenské nemocnice ukazuje, že „vládní proklamace o připravované krizové pomoci a její scénáře nemusejí platit". Vyzval jménem všech krajů vládu i odboráře k dohodě. Potřebné peníze by podle Haška měly jít z rezerv zdravotních pojišťoven, chce rychle nemocničním lékařům zvýšit tarifní platy a ve zdravotnictví nastartovat systémové změny. „Takový postup jsou připraveny podpořit i kraje a hejtmani," dodal.

Na jihu Moravy dalo výpověď osmnáct procent nemocničních lékařů, horší než počty je však podle krajského radního Oldřicha Ryšavého (ČSSD) struktura odcházejících lékařů. Výpověď dalo hodně anesteziologů, chirurgů a traumatologů, což může citelně oslabit možnosti operovat.

Vláda ve čtvrtek ráno oznámila, že ministr Heger dostal mandát k dalšímu jednání s lékaři. Je připravena odsouhlasit navýšení na tarifních platech, tedy systém, který navrhovaly odbory. Zvýšení částky o dvě miliardy však nadále odmítá. Věci veřejné sice původně navrhovaly získat 2,5 miliardy korun seškrtáním provozních nákladů zdravotních pojišťoven o deset procent. Vláda však o této variantě nakonec vůbec nejednala.