Sněmovna zákon o protikomunistickém odboji prozatím neschválila

Sněmovna poté, co poslanci KSČM požádali o přestávku na jednání svého klubu, ukončila středeční schůzi. Zákonodárci tak nestihli projednat návrh zákona o protikomunistickém odboji.

(vd)

09.02.2011 16:31


Spoluautor: ČTK

413481_mediafax_jiri_rubes

Pokud někdo nebyl řádně odsouzen, nemá nikdo právo takového člověka trestat odebíráním části důchodu nebo částečným zdaněním, myslí si Kováčik. Foto Jiří Rubeš, Mediafax

Poslanecká sněmovna ve středu předčasně ukončila jednání. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik požádal krátce před 15:00 o 70minutovou přestávku na jednání klubu, čímž fakticky ukončil schůzi.

Sněmovna měla totiž kvůli zasedání vlády jednat pouze do 16:00. Předsedající Kateřina Klasnová z Věcí veřejných pauzu na jednání klubu přidělila, ve Sněmovně je to nepsaným pravidlem.

Důvodem k přerušení jednání byl návrh zákona o protikomunistickém odboji, který měla Poslanecká sněmovna odpoledne na programu. Norma počítá s tím, že bojovníci proti komunismu by měli nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Mohli by získat postavení válečných veteránů, což by jim přineslo výhody například ve zdravotní péči. Součástí symbolického ocenění by byl i pamětní odznak.

Vládní koalice chce podle všeho zákon o protikomunistickém odboji prosadit navzdory mnoha kritickým hlasům. Například podle historiků specializujících se na nejnovější dějiny je aktuální návrh tematického zákona zmatečný ve vymezování účastníků protikomunistického odboje, zavádějící při klasifikaci jejich aktivit a zvláště nedůsledný ve formě navržené satisfakce.

Podle jejich analýzy by žádný zákon neměl určovat například rozdíl mezi protikomunistickým odbojem a odporem. S uznáním protikomunistického odboje nesouhlasí taktéž novinář Petr Uhl, který byl sám za nenásilný protikomunistický odpor devět let vězněn.

„Protikomunistický odboj neexistoval. Oficiální nebo jednotné uznání odporu či odboje, zejména pak zákonem, je právní nesmysl. A je to cesta k nějakému novému totalitarismu,“ uvedl Petr Uhl před časem pro Deník Referendum.

Podle filosofa Erazima Koháka pak každá legitimizace násilí v míru ohrožuje právní základ občanského soužití. Proto zákon pečlivě omezuje i násilí v sebeobraně slovem „přiměřené".

„O odboji bychom mohli hovořit, kdyby tehdy vypukla válka a takové akce představovaly pokus o posílení úsilí druhé strany, ne však v míru. Legitimizovat násilí zpětně s odvoláním na politické přesvědčení nepovažuji za slučitelné s demokratickým soužitím,“ uvedl pro Deník Referendum Kohák.

Pokračování lustračního zákona jinými prostředky
Média tento týden také uvedla, že koalice se shodla na tom, že by se příjmy bývalých funkcionářů Komunistické strany Československa a také zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti každý měsíc krátily.

Tyto peníze by pak dostali lidé, kteří proti komunismu bojovali. Čeští politici se touto myšlenkou inspirovali v Polsku, kde podobná úprava již platí. Změnu by mohla koalice předložit vlastním návrhem, ale také pozměňovacím návrhem ke zmíněnému návrhu zákona o třetím odboji.

Podle signatářky Charty 77 Anny Šabatové je návrh zákona nepřijatelný, a to hned z několika důvodů. Šabatová považuje za absurdní přijímat revoluční opatření jednadvacet let po revoluci a upozorňuje, že tento nápad zcela pomíjí princip zákazu retroaktivity.

Na porušení principu retroaktivity upozornil Deník Referendum také politolog Lukáš Jelínek, autor předmluvy knihy Nepoddajní, pojednávající o brněnských disidentech. Podle něj není možné uvalit na důchod dodatečnou daň. Jelínek považuje návrh zákona na odebírání části penzí za pokračování lustračního zákona jinými prostředky.

„Zneužívat systém sociálního zabezpečení, který má úplně jinou funkci, k potrestání odporuje ideji právního státu. Systém sociálního zabezpečení je pojistný systém, který slouží zabezpečení lidí ve stáří,“ uvedla pro Deník Referendum Anna Šabatová s tím, že nízké důchody mají hlavně ti, kteří působili v disentu a vzhledem k postihům nebo rodinné situaci málo vydělávali. Nad tím je podle ní třeba se zamyslet a hledat způsoby, jak pomoci. Upozornila, že političtí vězni mají důchody již navýšeny.

„Objevily se v posledních dnech různé zvěsti, různé zprávy, které hovoří o tom, že by snad v rámci tohoto návrhu měly být některé skupiny občanů skupinově trestány za minulost. To je pro nás naprosto nepřijatelné," řekl pak pro ČTK a Českému rozhlasu předseda klubu poslanců KSČM Pavel Kováčik.

Kováčik upřesnil, že měl na mysli právě funkcionáře někdejší KSČ a bezpečnostních složek. Jak dodal, pokud někdo z těchto lidí nebyl řádně odsouzen, nemá nikdo právo takového člověka trestat odebíráním části důchodu nebo částečným zdaněním.

Podle předsedy klubu TOP 09 a Starostů Petra Gazdíka jde o evidentní snahu o obstrukci a snahu zabránit přijetí zákona.

„Já sám jsem zaznamenal, že skutečně ten zákon budí emoce a všichni bývalí funkcionáři komunistické strany, kteří dostali strach z toho, že by konečně byly aspoň morálně napraveny křivdy, které kdysi způsobili, tak bombardují naše poslance hnusnými anonymními výhrůžkami," řekl Gazdík.

Předseda poslanců ODS Petr Tluchoř doplnil, že komunistům se nepodaří zabránit přijetí zákona. „My přijmeme tento zákon, i kdyby se komunisté na hlavu stavěli," prohlásil předseda klubu ODS Petr Tluchoř.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Miroslav Novák - Praha 9

Čtvrtek, 10.Února 2011, 00:54:52

Možná se budeme ještě divit, co dokáže spáchat demokratická většina 118 hlasů v příštích letech. Rozbíhá se to pěkně. Takovou příležitost si nenechá pravice ujít, dlouho na ni čekala.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.