Český statistický úřad (ČSÚ) seznámil veřejnost s výsledky úrovně zaměstnanosti v poslední čtvrtině roku 2010. V porovnání se stejným obdobím roku 2009 se nezaměstnanost mírně snížila, naopak nebezpečně vzrostla míra nezaměstnaných mladých lidí a lidí dlouhodobě bez práce.

Počet lidí, kteří nemají zaměstnání déle než rok, se zvýšil o 47 tisíc na celkových 160 tisíc osob. Podle analytika a ředitel Odboru trhu práce a statistiky ČSÚ Dalibora Holého je přitom alarmující především nárůst nezaměstnaných mezi mladými lidmi v rozpětí 20—29 let. Oproti době před dvěma lety, kdy byl jejich počet nejnižší, se tato tendence zcela obrátila.

Podle Holého se jedná o sociálně patologický jev. „Mladí absolventi, kteří neseženou místo po škole, si nikdy nevytvoří základní pracovní návyky. Tím vlastně ztrácíme celou generaci, kterou budeme nejvíc potřebovat,“ uvedl Holý v rozhovoru pro Deník Referendum.

Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,7 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (23,1 %) a mírně nadprůměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,1 %).

Nápadný je také vysoký počet osob samostatně výdělečně činných. Jejich podíl podle Holého odpovídá spíše zemím se zcela odlišnou strukturou hospodářství, kde dominuje zemědělství a cestovní ruch. Nejvyšší podíl OSVČ má Řecko, následováno Itálií, Rumunskem, Polskem a Portugalskem. Většina těchto států se přitom potýká v posledním období s rozpočtovou krizí.

Celková míra zaměstnanosti je v České republice nadprůměrná ve srovnání s EU 27 a blíží se úrovni EU 15. Rozdíly jsou ale v intenzitě zaměstnanosti u různých věkových skupin, nízká je míra zaměstnanosti u nejmladších lidí a potom u žen starších než 60 let, což ovlivňuje především hranice pro odchod do důchodu.