Stoupá počet nezaměstnaných mladých lidí

Dušan Radovanovič

Podle informací Českého statistického úřadu se zvyšuje počet dlouhodobě nezaměstnaných. Závažný je také nárůst počtu mladých lidí, kteří jsou bez práce. Podle analytika Holého se jedná o nebezpečný sociálně patologický jev.

Český statistický úřad (ČSÚ) seznámil veřejnost s výsledky úrovně zaměstnanosti v poslední čtvrtině roku 2010. V porovnání se stejným obdobím roku 2009 se nezaměstnanost mírně snížila, naopak nebezpečně vzrostla míra nezaměstnaných mladých lidí a lidí dlouhodobě bez práce.

Počet lidí, kteří nemají zaměstnání déle než rok, se zvýšil o 47 tisíc na celkových 160 tisíc osob. Podle analytika a ředitel Odboru trhu práce a statistiky ČSÚ Dalibora Holého je přitom alarmující především nárůst nezaměstnaných mezi mladými lidmi v rozpětí 20—29 let. Oproti době před dvěma lety, kdy byl jejich počet nejnižší, se tato tendence zcela obrátila.

Podle Holého se jedná o sociálně patologický jev. „Mladí absolventi, kteří neseženou místo po škole, si nikdy nevytvoří základní pracovní návyky. Tím vlastně ztrácíme celou generaci, kterou budeme nejvíc potřebovat,“ uvedl Holý v rozhovoru pro Deník Referendum.

Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,7 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (23,1 %) a mírně nadprůměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,1 %).

Nápadný je také vysoký počet osob samostatně výdělečně činných. Jejich podíl podle Holého odpovídá spíše zemím se zcela odlišnou strukturou hospodářství, kde dominuje zemědělství a cestovní ruch. Nejvyšší podíl OSVČ má Řecko, následováno Itálií, Rumunskem, Polskem a Portugalskem. Většina těchto států se přitom potýká v posledním období s rozpočtovou krizí.

Celková míra zaměstnanosti je v České republice nadprůměrná ve srovnání s EU 27 a blíží se úrovni EU 15. Rozdíly jsou ale v intenzitě zaměstnanosti u různých věkových skupin, nízká je míra zaměstnanosti u nejmladších lidí a potom u žen starších než 60 let, což ovlivňuje především hranice pro odchod do důchodu.