Změnu Lisabonské smlouvy, která by umožnila ustavení záchranného mechanismu pro státy EU v hospodářských potížích, bude v ČR předem schvalovat Parlament. Úpravy smlouvy bude po jejím podpisu muset stvrdit i prezident. Novinářům to po čtvrtečním jednání s prezidentem Václavem Klausem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) řekl premiér Petr Nečas (ODS). O změně evropských pravidel se chce dohodnout i s opoziční ČSSD.

„Pozice prezidenta republiky je vedle toho, že je to fyzická osoba a konkrétní politik, tak je to i ústavní instituce, která je podle ústavy přesně zahrnuta i do tohoto ratifikačního procesu a vyžaduje to samozřejmě i širší dohodu napříč demokratickým politickým spektrem," řekl Nečas.

Právě debata o tom, jak postupovat při schvalování úpravy Lisabonské smlouvy, byla podle Nečase hlavním tématem čtvrteční schůzky české diplomacie na Hradě. Ze setkání podle Nečase nevyplynulo, jak se prezident k této věci postaví. „Mluvili jsme o obsahu té změny, o proceduře. O tom, jak se bude chovat vláda, Poslanecká sněmovna, Senát, prezident republiky čili všechny čtyři instituce zahrnuté do tohoto kroku, jsme nehovořili," řekl Nečas na dotaz ČTK.

Sociální demokraté chtějí, aby ratifikace úpravy smlouvy vyžadovala ústavní většinu v Parlamentu. „Pro ten ratifikační proces je třeba použít analogii s tím, jak byla schválena Lisabonská smlouva," řekl novinářům úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Lídři EU se v Bruselu sice předběžně dohodli na změně smlouvy, členské země ji ale ještě budou muset schválit. Už dříve česká vláda rozhodla, že Česká republika se do záchranného programu nezapojí. Na případné záchraně krachujících zemí eurozóny se tak nebude přímo podílet, dokud nepřejde z koruny na euro. Vznik mechanismu ale Praha podle dřívějších Nečasových výroků podporuje.

Vzhledem k tomu, že úprava neznamená přenos pravomocí z členských zemí na Brusel, státníci věří, že nikde nebude třeba změnu schvalovat v referendu. To by mohlo způsobit vážné problémy jako tomu bylo v minulých letech při schvalování Lisabonské smlouvy. Otálením s podpisem smlouvy tehdy přes schválení obou komor Parlamentu brzdil ratifikaci Klaus.

Podpis Lisabonské smlouvy Klaus protiprávně odkládal, a nakonec ji z nejvyšších představitelů členských států EU podepsal jako poslední. Vymínil si před tím výjimku pro ČR z Listiny základních práv EU, kterou zdůvodňoval obavami z údajných nároků sudetských Němců na majetek v ČR. Výjimka zatím nebyla do evropských smluv začleněna, podle původního plánu se tak mělo stát při nejbližším rozšíření EU o novou členskou zemi.