Zemřel Jiří Kárnet

Jakub Vaníček

V úterý 1. února zemřel v New Yorku ve vysokém věku Jiří Kárnet. Během svého života působil jako novinář, esejista, překladatel, básník či dramatik. Jeho rozsáhlé dílo doposud čeká na své vydání a kritickou reflexi.

Jiří Kárnet zemřel týden po svých jednadevadesátých narozeninách v New Yorku, tedy v místě, kde žil od roku 1952. Narodil se 24. ledna 1920 v Hořicích v Podkrkonoší, absolvoval gymnázium v Jihlavě a v roce 1938 byl přijat ke studiu na Právnické fakultě UK. Poté, co byly o rok později vysoké školy v Československu uzavřeny, se Kárnet vydal na cestu po pražských divadelních scénách. Jako režisér spolupracoval s E. F. Burianem, během války přešel do Městského divadla na Vinohradech, později působil i v Divadle ve Smetanově muzeu. Na konci války byl nasazen v německém pracovním táboře.

V roce 1948 Kárnet odešel do Francie, aby zde přednášel o soudobém českém divadle. Vzhledem k situaci v Československu přijal nabídku v československém vysílání Radia France a zde také až do doby svého odchodu do USA působil jako redaktor.

Ve svém novém působišti za Atlantským oceánem se Kárnet setkal s řadou významných osobností. Dlouhodobě spolupracoval s Jiřím Voskovcem, jako spolupracovník Hlasu Ameriky a redaktor Rádia Svobodná Evropa natočil rozhovory s Ferdinandem Peroutkou, Andy Warholem nebo Johnem Steinbeckem. Neméně důležité bylo i Kárnetovo angažmá v redakci Tigridova čtvrtletníku pro politiku a kulturu Svědectví v letech 1956 až 1962. Texty Jiřího Kárneta byly zahrnuty do celé řady sborníků. Peter Demetz například zařadil do dnes již legendární antologie Neviditelný domov Kárnetovy Verše exulantů z let 1948—1953.

Většina textů Jiřího Kárneta doposud nebyla vydána — jedná se především o scénáře divadelních her — anebo nevyšly souborně — Kárnetovy četné eseje jsou roztroušeny na stránkách dnes těžce dostupných sborníků a antologií.

Výjimkou je Posmrtný deník (s podtitulem Přísně tajná odpověď Václavu Havlovi), který vyšel v roce 2009 v nakladatelství Paseka a obsahuje rozsáhlý esej, jenž vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968: „Chtěl byste přijet do Prahy na návštěvu?“ a „Chtěl byste se tam vrátit natrvalo?“

Kárnetův text měl v roce 1968 vycházet na pokračování v Literárních listech, resp. být na doporučení Václava Havla vydán celý v Československém spisovateli. Vzhledem k posrpnovému vývoji k realizaci knižního vydání již nicméně nedošlo. Sbírku Kárnetových veršů Smutný vítěz momentálně připravuje editor Viktor A. Debnár.