Mírným favoritem doplňujících senátních voleb je Dienstbier, jistotu ale nemá

ČTK, Vratislav Dostál

Na Kladensku, které je tradičně sociálnědemokratickým obvodem, budou Dienstbierovými největšími soupeři kandidáti pravicových stran. Za ODS kandiduje primátor Kladna Dan Jiránek, za TOP 09 pak starosta Kmetiněvsi Luděk Kvapil.

Kladenský magistrát přijal celkem deset přihlášek do doplňovacích senátních voleb. Mírným favoritem je sociálnědemokratický kandidát Jiří Dienstbier, jemuž budou v boji o senátorské křeslo největšími konkurenty Dan Jiránek (ODS) a Luděk Kvapil (TOP 09).

Prognóza volebního výsledku na Kladensku je ovšem podle politologa Lukáše Jelínka problematická, neboť se jedná o těžko odhadnutelný volební obvod.

„Kladenský region je voličsky hodně rozbitý, jinak se chová v podstatě dělnické Kladno, a jinak satelity, které jsou blízko k Praze a kde žijí často hodně pravicově orientovaní lidé,“ upozorňuje Jelínek. Jiří Dienstbier ml. tak nemá úspěch zdaleka zaručen.

Své kandidáty do doplňujících voleb vyslaly v podstatě všechny relevantní subjekty české politiky, avšak také mimoparlamentní politické strany včetně například lidovců, pirátů či Strany svobodných občanů.

Favoritem je Dienstbier

Sociální demokraté do voleb vyšlou syna zesnulého senátora Jiřího Dienstbiera mladšího. Ten patří mezi favority doplňovacích senátních voleb, neboť má patrně nejlepší výchozí pozici ze všech kandidátů. Sympatie veřejnosti si Jiří Dienstbier získal svým principiálním postojem po komunálních volbách v Praze.

„Jeho podpora by mohla být průřezová, paradoxně by nemusel dostat hlasy všech tradičních sociálnědemokratických voličů, ale dá se čekat přesah i do jiných voličských skupin. Jeho šance jsou vysoké, ale záleží také na účasti ve volbách, která patrně nebude vysoká,“ myslí si politolog Lukáš Jelínek.

Dienstbier má podporu stoupenců obou kandidátů na budoucího předsedu sociálních demokratů, úřadujícího předsedy strany Bohuslava Sobotky i jihomoravského hejtmana Michala Haška.

Všichni vesměs vyzvedávají jeho morální kredit, který si získal právě jako lídr pražských sociálních demokratů při volbách do zastupitelstva a jako kandidát na primátora svým odporem proti koalici ODS a ČSSD na pražské radnici.

„Dalo se čekat, že si sociální demokraté v situaci, kdy potřebují znovu ovládnout Senát, vyberou nakonec Dienstbiera mladšího,“ dodal Jelínek. Úmrtím senátora Dienstbiera totiž ztratila ČSSD v horní komoře nadpoloviční většinu.

Dienstbiera podpořila i strana Volba pro Kladno, která nenominovala do doplňovacích voleb svého kandidáta.

„Naše strana vznikla především pro komunální politiku, naší prioritou je Kladno a jeho obyvatelé. Zvažovali jsme navržení vlastního kandidáta do doplňovacích voleb. Vzhledem k osobnostním a morálním kvalitám Jiřího Dienstbiera mladšího jsme se rozhodli podpořit právě jeho,“ uvádí se v jejich tiskovém prohlášení.

Dienstbier v letech 19941998 a 20062010 působil jako zastupitel Prahy 2. Od roku 1997 je členem ČSSD, byl mimo jiné i předsedou Mladých sociálních demokratů a v současnosti je stínovým ministrem spravedlnosti. Je členem zastupitelstva hlavního města Prahy.

Další kandidáti

Občanští demokraté chtějí znovu nasadit kladenského primátora Dana Jiránka, který se před třemi lety probojoval do volebního finále. Jiránek vstoupil do ODS v roce 1991, od roku 1994 je kladenským zastupitelem.

V letech 1998 až 2004 byl Jiránek náměstkem starosty a později primátora Kladna. V květnu 2004 byl zvolen primátorem, v krajských volbách o půl roku později se stal členem středočeského zastupitelstva. V říjnu 2008 kandidoval na Kladensku v senátních volbách, ve druhém kole prohrál právě se zesnulým Jiřím Dienstbierem.

TOP 09 s hnutím Starostů a nezávislých postavily starostu Kmetiněvsi Luďka Kvapila, autora výzvy za tvrdší tresty pro mladistvé pachatele brutálních trestných činů. Kvapil se stal v roce 1996 členem zastupitelstva v Kmetiněvsi a o deset let později i zdejším starostou.

Kvapil loni inicioval tzv. Kmetiněvskou výzvu za přijetí zákona, podle kterého by dětští pachatelé brutálních vražd byli doživotně pod dohledem úřadů. Petici podepsalo na půl milionu lidí a vznikla poté, co pachatel vraždy třináctileté dívky z Kmetiněvsi, v době činu nezletilý, byl bez následného dohledu propuštěn z výchovného ústavu.

Staronovým kandidátem komunistů je pak starosta Drnku Zdeněk Levý, který v minulosti působil jako stranický instruktor a zastával řadu funkcí v aparátu KSČM. Od roku 2008 je předsedou Ústřední rozhodčí komise KSČM. V senátních volbách 2008 na Kladensku skončil v prvním kole třetí.

Kandidáty do Senátu potvrdily i další dvě politické strany. Předseda kladenského okresního výboru KDU-ČSL Viktor Souček pro ČTK uvedl, že strana do boje o senátorské křeslo vyslala Miroslava Rovenského, jenž se nedávno stal předsedou středočeského krajského výboru křesťanských demokratů.

Místopředseda Strany svobodných občanů Jaroslav Bachora pak prozradil, že za stranu bude ve volbách kandidovat Milan Vodička.

O hlasy voličů budou také usilovat předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková, kladenský stomatolog Karel Protiva (uskupení Lepší Kladno) či Ivo Vašíček z České pirátské strany. Kandidaturu si naopak rozmyslel bývalý majitel kladenských oceláren

Vladimír Stehlík.

Stehlík uvedl, že se o víkendu nepokoušel získat tisíc podpisů nutných k registraci do voleb. Místo toho prý chce založit novou politickou stranu pod názvem Hnutí za české národní zájmy a práva občanů. „Pokud by vedení této strany rozhodlo, že bych měl do Senátu kandidovat v příštích volbách, tak tuto možnost zvážím," dodal Stehlík.

Podle Frčka magistrát zatím konkrétní kandidáty na post senátora nezveřejnil, jelikož se přihlášky musejí nejprve přezkoumat. „Nejpozději do 8. února odešleme výzvy k odstranění závad na přihláškách k registraci. Chyby mohou politické strany odstranit do 16. února," uvedl Frček. Pokud podle něj strany přihlášky neopraví rychleji, budou konkrétní jména kandidátů známá až 17. února.

Kladenským senátorem byl dosud vždy zástupce ČSSD. Před třemi lety Dienstbier vyhrál nad pěti soupeři. Jiránka v prvním kole porazil o 231 hlasů, ve druhém o 4 574 hlasů, když získal podporu téměř 21 000 voličů.

Úmrtím senátora Dienstbiera ztratila ČSSD v horní komoře nadpoloviční většinu 41 z 81 hlasů. Nyní má 40 senátorů, a cílem sociální demokracie je většinu obnovit. První kolo voleb se bude konat ve stejném termínu jako sjezd ČSSD v Brně, tj. 18. a 19. března.