Ministerstvo spravedlnosti počátkem ledna vyhlásilo veřejné připomínkové řízení k návrhu nového občanského zákoníku. V úterý lhůta pro jejich podávání uplynula. Úřad obdržel více než pět set podnětů jednotlivců i občanských sdružení.

Zvíře už nebude věc

Vzhledem k tomu, že mezi nejvýraznější změny, které zákoník přináší, patří změna postavení práv zvířete, sešla se řada připomínek k této úpravě.

„Podle současné právní úpravy je pes totéž, co stůl. V novém zákoníku má zvíře speciální právní postavení, a nelze s ním jako s věcí zacházet,“ vysvětlil před časem autor nového zákoníku Karel Eliáš.

Ochránci zvířat změnu zákona vítají, ale mezi lidmi, kteří se zvířaty pracují, panují obavy. „Pokud zvíře nebude věcí, jaký status bude mít? Obáváme se častého rozporuplného vykládání a posuzování jednotlivých situací, na které byla dosud dána jasná pravidla, protože zvíře věcí bylo. Obracíme se s dotazem, jaké bude mít konkrétně zvíře práva a povinnosti,“ napsala ministrovi například Asociace českých cirkusů.

Sdružení SOS — Zvířata v nouzi o. s. ale připomíná, že „živé zvíře je živý tvor, právně věc zvláštního druhu. Živé zvíře není subjektem práv a povinností. Ustanovení o věcech se na zvíře použijí v případech, ve kterých pro zvíře neplatí odchylná právní úprava a neodporuje to jeho povaze živého tvora“.

Podle připravovaného zákoníku budou majitelé psů v případě, že jim zvíře někdo zabije, u soudu moci žádat mnohem vyšší sumu za psychický otřes. Ještě nyní také při zachraňování nesmí nikdo způsobit větší škodu než je hodnota daného zvířete. Nově bude mít také při zachraňování zvířete přednost život zvířete před možným způsobením škody na majetku.

Soukromé předměty ocení hodnota „zvláštní obliby"

Další změna dá občanům, kteří si zakoupí rekreační zájezd, a nebude jim poskytnuto, co bylo slíbeno, třeba pokoj s výhledem na moře, právo odškodnění.

Také už nebude možné, aby dům a pozemek měly dva vlastníky. Předejde se tak spoustě sporů, kdy jeden nechce pustit druhého do domu přes svou zahradu.

Nový zákoník řeší i otázku náhradního mateřství. Tedy vztah žen, z nichž jedna donosí dítě druhé. Oficiálně je matkou žena, která dítě porodí. Dárkyně zárodečných buněk si ho bude moci osvojit.

Změny se dotknou i věku zletilosti. Už v šestnácti letech bude dítě moci požádat o přiznání „zletilosti“. Pokud šestnáctiletý člověk přesvědčí soud, může se stát zcela svéprávným a uzavírat smlouvy i podnikat bez omezení. Na alkohol a řízení auta si ale bude i tak muset počkat.

Nový zákoník zamezí také praxi, kdy babička přihlásí do městského bytu vnuka a ten ho pak může užívat i po její smrti a nájemní smlouvu dál předávat. „Vnuk“ bude moci podle nové úpravy v bytě zůstat jen dva roky, poté se musí s obcí domluvit na nové nájemní smlouvě, nebo byt opustit.

Mezi změny bude patřit i tzv. cena zvláštní obliby. Když vám někdo úmyslně zničí něco, co má pro vás velkou citovou hodnotu, třeba fotografie, bude vám muset zaplatit takzvanou „cenu zvláštní obliby“. Podle dnešního práva má občan nárok maximálně na výrobní cenu fotografie.

Lékař by podle návrhu občana směl odmítnout vykonat potrat

Další připomínky přišly k bodu takzvané výhrady svědomí, která v zákoně chybí. Jde o princip umožňující řešit situace, kdy se svědomí může dostat do konfliktu s povinnostmi. Na jejím základě může člověk odmítnout konat něco, k čemu ho zákon zavazuje, pokud to je v příkrém rozporu s jeho svědomím, aniž by za to byl postihnut.

„Vážený pane ministře, v rámci vaší výzvy k veřejnosti o připomínky k novému občanského zákoníku bych chtěl zdůraznit důležitost výhrady svědomí zakotvenou v zákoně. Tento prostředek je důležitým nástrojem na obranu osobního přesvědčení každého občana. V novém občanském zákoníku ovšem není a je podle mě nezbytné tento článek doplnit," napsal ministerstvu občan.

Církevní organizace tento princip nejčastěji využívají v otázce potratů. Tvrdí, že věřící lékař má mít právo odmítnout přerušení těhotenství ne z medicínského hlediska, ale právě proto, že to odporuje jeho svědomí.

Co to je nájemní či prodejní cena v místě a čase obvyklá?

Další připomínka občanů se týkala např. pojmu a způsobu stanovení „obvyklého nájemného“, které prý nejsou dostatečně definovány.

„Není stanoveno, za jak dlouhé období ani z jakého počtu srovnatelných bytů má být toto srovnatelné období zjišťováno, stejně jako není vymezena velikost lokality, na níž se obvyklé nájemné zjišťuje (celé město, jednotlivé městské části, jednotlivé čtvrti či jen ulice?), ani kdo je oprávněn, případně povinen je zjišťovat. Skutečná výše nájemného je chráněna zákonem o ochraně osobních údajů a bez zvláštního pověření není nikdo oprávněn ji třetím osobám sdělovat. Zjištěním by tedy musely být pověřeny státní orgány. Soudy nejsou připraveny na řešení tohoto problému, který systémově spadá do kompetence ministerstva financí a připraveni nejsou ani znalci,“ píše občan a navrhuje, aby stanovení konkrétní výše „obvyklého nájemného“ bylo ponecháno zvláštnímu, nebo prováděcímu předpisu v gesci ministerstva financí.

Legislativní norma, která nahradí zákon z roku 1964, má přes tři tisíce paragrafů. Nahrazuje již nevyhovující soubor opatření, která byla od roku osmdesát devět více než čtyřicetkrát novelizována. Návrh zahrnuje i právní předpisy, které teď existují samostatně — například zákon o rodině, zákon o pojistné smlouvě či zákon o nadacích.

Zelený kruh: vypusťte veřejnou prospěšnost

Součástí navrhovaných změn je i novelizace části obchodního zákoníku, jež pojednává o závazcích nebo úprava podpory veřejně prospěšných organizací. Té se také týkalo několik připomínek asociace ekologických organizací sdružených v Zeleném kruhu.

Především Zelený kruh ústy právničky Petry Humlíčkové odmítl samotné upravování veřejné prospěšnosti s tím, že by jednak hrozilo, že bude někdo posuzovat tuto veřejnou prospěšnost či škodlivost, aniž jsou dána spolehlivá kritéria, a také s tím, že má zákoník řešit především vztah sdružení a veřejnosti, nikoliv sdružení a státu. Humlíčková navrhla celou část o veřejné prospěšnosti vypustit. 

„Nově zavedený statut veřejné prospěšnosti ke kultivaci neziskového sektoru nepovede, protože, jak ukazují zkušenosti z oblasti nadačního práva, stát nebude vůbec schopný dodržování podmínek veřejné prospěšnosti kontrolovat a vymáhat," uvedla Humlíčková.

Ekologická sdružení ovšem navrhla, aby vznikl veřejný rejstřík občanských sdružení na způsob obchodního rejstříku. Mělo by z něj být zřejmé, čím se sdružení zabývají, kdo jedná jejich jménem apod. Zákoník by měl také podle Zeleného kruhu jasně stanovit, kdo může být příjemcem veřejné podpory a kdo se může účastnit veřejných výběrových řízení.

Ministerstvo bude nyní připomínky vypořádávat.