Nejvyšší státní zástupce odvolal muže, jenž bránil stíhat Čunka

ČTK, Dušan Radovanovič

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman odvolal z funkce Stanislava Potoczka, muže jenž kontroverzním krokem zabránil obžalobě někdejšího vicepremiéra Čunka z korupce. Zeman zároveň uvedl, že hodlá prověřit vyšetřování některých sporných armádních zakázek.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nechal v minulém týdnu odvolat funkce šéfa trestního odboru na Nejvyšším státním zastupitelství (NSZ) Stanislava Potoczka. Právě Potoczek zasáhl do korupční kauzy bývalého vicepremiéra a předsedy lidovců Jiřího Čunka. S informací přišel deník Právo.

Potoczek totiž v roce 2007 nečekaně rozhodl o odejmutí případu přerovským žalobcům a předání sporu do Jihlavy. Přerovský žalobce Radim Obst přitom na Čunka chystal žalobu za přijetí půlmiliónového úplatku, jeho kolega na Jihlavsku Arif Salichov ovšem stíhání zastavil a žalobu nepodal. Potoczek tak podle některých kritiků jednal na hraně zákona.

„Doktora Potoczka jsem odvolal z funkce ředitele odboru v úterý. Chtěl jsem ho nahradit člověkem, který bude schopen zajistit, řekněme, efektivnější provoz toho odboru, a tím je Roman Hájek,“ uvedl pro deník Právo Zeman.

Právě Hájek byl jedním z těch, kdo Potoczka za jeho neobvyklý krok ostře kritizovali. Přirovnal jej dokonce k praxi komunistické generální prokuratury. Zeman zároveň nepřímo potvrdil, že vedle jiných problémů stálo za Potoczkovým odvoláním i jeho kontroverzní krok.

„Je to zásah do otevřené kauzy a bylo to minimálně diskutabilní. O změně delegace tehdy mělo podle mě rozhodnout nikoli Nejvyšší státní zastupitelství, ale vrchní v Olomouci, to je názor zákona,“ objasnil svůj postoj Zeman.

Pavel Zeman zároveň v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že chce znovu prostudovat některé případy, ve kterých se státní zastupitelství za svůj postup dočkalo již dříve kritiky. V rámci svých možností se zaměří zejména na kauzy armádních zakázek a další závažné případy korupce a finanční a hospodářské kriminality.

„Rád bych se zaměřil v rámci přezkumného řízení na případy armádních zakázek," prohlásil šéf státních zástupců. České orgány v současnosti například stále vyšetřují možnou korupci při zakázce na obrněné transportéry Pandur, v jejímž rámci Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun. Smlouvu na dodávku vozidel podepsal bývalý ministr obrany Martin Barták, tehdy ještě jako náměstek. Cena byla podle médií neúměrně vysoká.

S Bartákovým jménem je spojena také dosud prověřovaná kauza objednávky terénních nákladních automobilů Tatra. Armáda si nejprve v roce 2006 objednala 556 vozů za 2,6 miliardy korun. Později zakázku navýšila o další auta za 100 milionů. Tatra při zadávání zakázky nezvítězila ve výběrovém řízení, ale byla vybrána přímo — s odůvodněním, že je potřeba podpořit český průmysl. Kontrakt provázela podezření z nestandardních postupů některých aktérů.

Policie nadále prověřuje i údajnou korupci při plánovaném nákupu letounů Gripen. Smlouvu o nákupu Gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Jas-39 Gripen s Českem přišla v únoru 2007 švédská televize. Česká policie případ v minulosti dvakrát odložila, bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká ale loni nařídila pokračovat v prověřování kauzy.

Kromě těchto a dalších případů armádních zakázek chce Zemana přezkoumat i některé další závažné kauzy korupce a hospodářské kriminality. V dnešním pořadu zopakoval, že podporuje myšlenku zvláštního útvaru státního zastupitelství pro boj s korupcí.