Po jedenácti konferencích krajských organizací ČSSD si udržuje jihomoravský hejtman Michal Hašek vedení v počtu nominací nad nynějším úřadujícím předsedou strany Bohuslavem Sobotkou.

Současné skóre sice mohou upravit ještě tři zbývající konference, které mají před sebou sociální demokraté v Jihomoravském, Olomouckém a Středočeském kraji, ale sami sociální demokraté soudí, že počty nominací nakonec nebudou hrát podstatnou roli.

Pro delegáty sjezdu nejsou závazné a při tajné volbě se jimi řídí jen asi z jedné třetiny. Mnozí delegáti dají spíše na vlastní úsudek a své sehraje také atmosféra na sjezdu, kde spolu obvykle vyjednávají vlivné stranické skupiny.

Hašek doposud získal nominaci od sociálních demokratů z Pardubického, Českobudějovického, Ústeckého, Zlínského, Plzeňského a Libereckého kraje a v Praze. Sobotku podpořili v kraji Pardubickém, Karlovarském, Plzeňském a na Vysočině. Pro žádného z nich se nerozhodly krajské organizace v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji.

Oba hlavní kandidáti Hašek a Sobotka se utkají o křeslo šéfa ČSSD na březnovém sjezdu v Brně. Do boje o tuto funkci zřejmě zasáhne také senátor Vladimír Dryml. Jeho šance jsou ale mizivé. S kandidaturou rovněž koketovali místopředseda Lubomír Zaorálek a exministr vnitra Martin Pecina. Oba se svého úmyslu ale vzdali. Pecina podporuje Haška, Zaorálek Sobotku.

Přestože do sjezdu scházejí ještě téměř dva měsíce, boj mezi Haškem a Sobotkou se už nyní přiostřuje. Nejvíce to mezi nimi zaskřípalo v minulých dnech kvůli poplatkům ve zdravotnictví, kdy Hašek připustil, že by ČSSD na některé z nich mohla přistoupit.

Jeho postoj ostře napadl Sobotka, který mu připomněl, že odmítnutí poplatků je součástí platného stranického programu, který je pro všechny sociální demokraty závazný. Sobotka Haškovi také připomněl, že i on vyhrál krajské volby a stal se hejtmanem a loni i poslancem na základě tohoto programu. Michal Hašek oponuje, že poplatky byly i v minulosti v ČSSD předmětem diskuse.

Ať už bude nakonec předsedou sociální demokracie zvolen jeden nebo druhý z favoritů, Michal Hašek i Bohuslav Sobotka svorně tvrdí, že v případě vítězství by chtěli, aby jejich poražený soupeř byl v úzkém stranickém vedení a že s ním chtějí spolupracovat.

Dosavadní zkušenost je nicméně do značné míry opačná, neboť delegáti v minulosti často nerespektovali ani nominace krajů ani přání nově zvolených předsedů. Projevilo se to při volbě místopředsedkyně na minulém sjezdu, kdy se ji i přes většinovou podporu z krajů nepodařilo zvolit.

Sjezd tuto svou kompetenci nakonec delegoval na ústřední výkonný výbor, ale ani tam se ji zvolit nepodařilo. Miloš Zeman, kterého je možné považovat za silného předsedu, prosazoval do úzkého stranického vedení tehdejší volební manažerku Janu Volfovou, sjezd ji však nezvolil.

Dvořáková: Hašek i Sobotka jsou stejně pragmatičtí politici

Názory se rozcházejí v tom, nakolik je spor mezi oběma kandidáty možné pokládat za programový. Zaznívají názory, že Michal Hašek by chtěl přivést blíže k pravici a že jeho plánem je najít pragmatickou shodu s ODS. Jiní experti naopak soudí, že oba kandidáti se ideově příliš neliší.

„Podle mého názoru nedojde pod vedením ani jednoho z kandidátů k zásadnímu ideovému posunu sociální demokracie,“ myslí si například politoložka Vladimíra Dvořáková.

„Pokud se mne ptáte na rozdíl velikosti koaličního potenciálu ČSSD pod vedením Sobotky nebo Haška, nevidím mezi nimi byť minimální rozdíl. Oba se po příštích volbách zachovají pragmaticky. Umožní-li jim povolební konstelace utvořit vládní většinu třebas i se středovými formacemi, udělají to,“ myslí si Dvořáková

Dvořáková tak relativizuje výroky Haškových kritiků, podle nichž je jihomoravský hejtman ochoten kvůli navýšení koaličního potenciálu sociálních demokratů partaj programově směřovat více ke středu stranické soustavy, ne-li doprava.

Podle profesorky politologie se totiž v posledních střetech mezi kandidáty neodráží ani tak ideové spory o programové směřování strany, jako spíše personální výpady. „Například Haškovy výroky o zachování poplatků ve zdravotnictví v případě vlády ČSSD vnímám jednoznačně jako jeho výpad proti Rathovi,“ poznamenává Dvořáková.

„Měla-li bych to shrnout, pro voliče nalevo od středu či pro vnějšího pozorovatele je mimořádně důležité, s kým Sobotka či Hašek uvnitř strany uzavírají spojenectví. U Haška se jako problematická může jevit deklarovaná spolupráce s Tvrdíkem, u Sobotky pak zrovna tak deklarovaná spolupráce s Rathem,“ uzavřela v rozhovoru pro Deník Referendum Vladimíra Dvořáková.

Pokud oba kandidáti chtějí svůj spor formulovat i jako programový, což je zřejmě žádoucí jak pro ně, tak pro jejich stranu, měli by úsilí o přesné zformulování své pozice i její odlišnosti od stanovisek svého protikandidáta zřejmě věnovat v čase zbývajícím do sjezdu podstatně více energie.

Nominace sbírají i kandidáti na místopředsedy

Podporu v krajích nesbírají jen kandidáti na předsedu, ale také uchazeči o místopředsednické funkce. Obhajovat je hodlají současní místopředsedové Zdeněk Škromach, Lubomír Zaorálek i Roman Onderka.

Objevují se ale i nová jména, mezi nimi středočeský hejtman David Rath, šéf pražských sociálních demokratů Petr Hulínský či stínový ministr spravedlnosti strany Jiří Dienstbier. O místopředsednickou funkci se také hodlají ucházet čtyři ženy. O tomto víkendu dostala podporu v Libereckém kraji místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.

Hovoří se také o stínové ministryni školství Vlastě Bohdalové, poslankyni Daně Váhalové a o bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové. Podle stanov ČSSD by měla být v nejužším vedení strany, tedy místopředsedkyní, alespoň jedna žena.

Bez větších problémů sbírá podporu pro zvolení čestným předsedou strany Valtr Komárek. Jediný Paroubek mu vytýká více než čtyřicetileté členství v komunistické straně. Komárek opáčil, že Paroubek byl zase členem Československé strany socialistické, která ochotně spolupracovala s komunisty a že to přesto při jeho volbě předsedou nevadilo.

Sociální demokraté svolávají sjezd každé dva roky. Po předloňském pražském sjezdu se bude konat letos v Brně od 18. až 20. března.