Slavný konzervativní list si připomíná půlkulaté výročí vzniku. Původně vycházel jako satirický týdeník. Dnes ve vlastnictví Sarkozyho přítele Serge Dassaulta hají především pravicovou politiku vlády.
První číslo nejstaršího francouzského periodika Le Figaro vyšlo před 185 lety, 15. ledna 1826. Současný konzervativní deník se překvapivě vyvinul ze satirického týdeníku, od kterého převzal i své titulní heslo „Bez svobody hanět neexistuje lichotivá pochvala“. Toto dodnes nese ve svém záhlaví. Jeho autorem je dramatik osmnáctého století Pierre-Augustin de Beaumarchais, jehož literární postava troufalého lazebníka dala jméno i celému listu.
Pravicový Le Figaro, který poprvé vyšel jako deník 16. listopadu 1866, má za sebou bohatou a slavnou historii. Přispívali do něj literární velikáni jako André Gide nebo Marcel Proust, na jeho stránkách vyšly také první reakce Emila Zoly v takzvané Dreyfusově aféře.
Dnes patří Le Figaro k nejčtenějším francouzským listům a vychází v nákladu přesahujícím 300 tisíc kusů denně. Jeho čtenáři jsou většinou starší příslušníci měšťanské vrstvy. Přes vyhlášenou kvalitu zejména svých ekonomických a zahraničněpolitických stránek se ovšem v posledních letech podobně jako jiné evropské deníky potýká s úbytkem čtenářů.
Le Figaro je od roku 2004 majetkem skupiny, v jejímž čele je známý podnikatel Serge Dassault - blízký přítel současného prezidenta Nicolase Sarkozyho. Pro značně nekritických vztah domácí rubriky k politice vlády se dnes ve francouzských levicových kruzích mluví o Firagu jako o La Pravdě.