V nakladatelství Herrmann & synové vyšel dlouho očekávaný český překlad zásadní práce autorské dvojice Gilles Deleuze a Félix Guattari Tisíc plošin (1980). Jedná se o rozsáhlé dílo o téměř šesti stech stranách, jež je zároveň považováno za vrcholné dílo obou autorů — někdy se o něm mluví jako o jednom ze stěžejních teoretických textů 20. století.

Oba autoři se v něm vymezují proti celému dominantnímu západnímu způsobu myšlení, a to nejen na rovině obsahu, ale i formy: kniha není členěna do kapitol, nýbrž do „plošin“, z nichž každá je vybavena imaginárním datem a kromě poslední z nich je podle slov samotných autorů možné číst je na přeskáčku.

Tisíc plošin navazuje na předchozí, neméně známý text Deleuze a Guattariho: Anti-Oedipus, podtitul Kapitalismus a schizofrenie I (1972). Autoři v něm mimo jiné podrobili kritické analýze tehdejší psychoanalýzu teoreticky zpracovanou v díle Jacquesa Lacana. Proti jeho pojetí nevědomí strukturovaného jako řeč postavili představu nevědomí jako stroje přání. V návazných textech pak rozpracovali i jiné termíny, například slavný, dnes často užívaný pojem rhizoma nebo obraz „těla bez orgánů“.

Záběr Tisíc plošin již dalece přesahuje kritiku lacanovské psychoanalýzy — během třiceti let existence tento text dokázal inspirovat nejen filosofy, ale i teoretiky umění, literární vědce, muzikology nebo politology.

Gilles Deleuze a Félix Guattari: Tisíc plošin. Herrmann & synové, Praha 2011.