Haiti si připomíná rok od zemětřesení, obnova stále vázne

Nejchudší země západní polokoule se z katastrofy, při které před rokem zahynulo až čtvrt milionu Haiťanů, nevzpamatovala. Váznoucí rekonstrukci ztěžuje epidemie cholery, špatná koordinace pomoci a politická nestabilita.

(rbs)

12.01.2011 17:22

Haiti_minustah

Frustraci si Haiťané několikrát vybíjeli také na vojácích mírových sborů OSN. Dle většiny analýz to byli skutečně oni, kdo do země přivlekl choleru. Foto archiv OSN, flickr.com

Haiťané si připomínají výročí tragického zemětřesení. Při otřesech o síle více než sedmi stupňů Richterovy škály, jež zemi zasáhly 12. ledna 2010, zemřelo v hustě obydleném hlavním městě Port-au-Prince až 250 tisíc lidí. Nejchudší země západní polokoule se ale ani rok po katastrofě nevzpamatovala.

Rekonstrukce infrastruktury a zničených budov je i přes velké množství zahraniční pomoci pomalá a neefektivní. Na 800 tisíc lidí stále žije v provizorních stanových táborech a nedaří se zastavit ani epidemii cholery, která vypukla v září a vyžádala si již více než 3 700 obětí. Země též nemá doposud silnou vládu, která by práce efektivně koordinovala.

Bývalý americký prezident Bill Clinton, který nyní slouží jako speciální vyslanec OSN na Haiti, se nechal při příležitosti výročí slyšet, že je z pomalého tempa rekonstrukce frustrovaný. Dodal však zároveň, že situace se rok po zemětřesení začíná zlepšovat.

Organizace spojených národů prohlásila, že obnova na Haiti by měla patřit mezi největší priority mezinárodního společenství v roce 2011. Americký prezident Barack Obama zase vyzval země, aby naplnily sliby finanční pomoci, které karibské zemi minulý rok daly.

Sami Haiťané si stěžují hlavně na špatnou koordinaci vládních a zahraničních aktivit, kvůli níž většina z téměř 300 miliard korun zahraniční pomoci zůstává stále na bankovních účtech, a přetrvávání provizorního režimu, který nedokáže zajistit obnovu zničených sídlišť a infrastruktury.

Jedním z hlavních problémů poničené metropole je dosud nefunkční vodovodní síť, na jejíž opravě se ani nezačalo pracovat. Špatná dostupnost pitné vody v třímilionovém městě pomáhá i vzpomenutému šíření cholery. Tou se kromě obětí nakazilo více než 170 tisíc lidí.

Zástupci mise OSN v minulosti varovali, že počet mrtvých by mohl začít exponenciálně narůstat, pokud by nákaza naplno zasáhla provizorní stanová města a chudinské čtvrti, které jsou přelidněné a nemají dostatečnou sanitaci. Epidemie má podle některých odborníků potenciál v nadcházejících měsících zahubit až deset tisíc lidí. Podle varování zdravotnických expertů se navíc může epidemie kdykoliv zopakovat.

Kdo je na vině?
Kromě rekonstrukce infrastruktury ale čekají Haiti i další úkoly. Mezi ně patří odklizení všudypřítomné suti z pobořených budov, přemístění lidí ze stanových měst do nových domovů, zastavení ekologické degradace a přestavba školského systému, který v současnosti dokáže poskytnout základní vzdělání jen asi polovině dětí.

Pozorovatelé uvádějí, že vinou pomalé obnovy a neschopnosti vlády a mezinárodního společenství řešit naléhavé problémy roste na Haiti frustrace obyvatel. Podle některých komentátorů je ovšem současná situace v zemi jednou z nejkomplexnějších humanitárních katastrof moderní doby a její řešení může trvat desítky let.

Mnozí z analytiků viní ze současného vývoje dosluhující vládu prezidenta Reného Prévala. Ta byla považována za slabou a neakceschopnou již před zemětřesením. Při katastrofě navíc zemřelo sedmnáct procent jejích úředníků, a její akceschopnost se tak ještě snížila.

Jiní ze znalců více zdůrazňují odpovědnost mezinárodního společenství, jež zatím nesplnilo většinu slibů ohledně finanční a rozvojové pomoci. Někteří z analytiků poukazují i na problematické fungování neziskových organizací, kterých jsou v zemi přítomny tisíce.

Haiťané samotní vyčítají charitám a jiným pomocníkům dle zpravodaje BBC Matthewa Price hlavně to, že zatím nebyly schopny začít projekty dlouhodobého charakteru a místo toho udržují život Haiti krátkodobými a nesystémovými opatřeními. Price ale připomíná skutečnost, že práce neziskových organizací byla mařena dodatečnými katastrofami – epidemií cholery a záplavami při hurikánu Tomas.

Čekání na prezidenta
Země teď čeká na nového prezidenta, který by měl v úřadu vystřídat končícího Reného Prévala. První kolo prezidentských voleb proběhlo již v listopadu. Někteří kandidáti ale odmítli jeho výsledky uznat a volali po opakování hlasování kvůli údajným podvodům, technickým nedostatkům a zastrašování voličů i kandidátů.

Po zveřejnění předběžných výsledků navíc vypukly násilné demonstrace zastánců jednoho z favoritů hudebníka Michela Martellyho , jenž dle oficiálních čísel prohrál s provládním kandidátem Judem Celestinem, a do druhého kola by neměl postoupit. První kolo vyhrála opoziční politička a bývalá první dáma Mirlande Manigatová.

Druhé kolo voleb bylo původně naplánováno na 16. ledna, úřady jej ale odložily na únor.

Spor o to, který z uchazečů se při únorovém hlasování střetne s Manigatovou, nicméně stále trvá. Expertní komise Organizace amerických států, která měla výsledky voleb přezkoumat, po přepočítání hlasů údajně dala za pravdu Martellymu, ale oficiální stanovisko ještě nebylo potvrzeno. Prezident Préval situaci odmítl komentovat s tím, že ještě neviděl závěrečnou zprávu.


Další informace:
AFP One year after devastating quake, Haiti mourns the dead
BBC News Bill Clinton frustrated at pace of Haiti rebuilding
BBC News Haiti earthquake: one year on
The Guardian Haiti earthquake charities blamed as scars fail to heal


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Daniel Veselý - Překladatel

Autor opomenul skutečnost Čtvrtek, 13.Ledna 2011, 16:20:47

že v Haiti se fraškovitých voleb nemohla zúčastnit stále nejpopulárnější politická síla v zemi Fanmi Lavalas ani stále populární prezident žijící v nuceném exilu JB. Aristide. To je jako by se českých voleb nemohla zúčastnit ČSSD...

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Čtvrtek, 13.Ledna 2011, 18:00:24

ano, to je pravda. Budem to muset ještě doplnit

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.