Baskická separatistická organizace ETA, známá využíváním teroristických metod boje, vyhlásí trvalé příměří. Oficiálně se tak má stát zvláštní videonahrávkou, která by měla být v noci z pondělí na úterý doručena španělským médiím. O záměru samotném ETA informovala již v pondělí dopoledne v tematickém prohlášení, jež se objevilo na internetových stránkách baskického listu Gara.

„Nazrál čas konat s dějinnou odpovědností (...), a proto vyhlašujeme permanentní a obecné příměří, jehož dodržovaní si bude moci mezinárodní společenství ověřit,“ píše se v prohlášení doslova.

Trvalé příměří, nebo též „zastavení útočných ozbrojených akcí“, rozšiřuje současný klid zbraní. Ten separatisté vyhlásili loni v září. Rozdíl mezi oběma režimy se zdá být symbolický, dle znalců však ETA permanentní klid vyhlašuje zpravidla v situaci, kdy začíná přímo, ač neoficiálně, vyjednávat se zástupci centrální vlády v Madridu. K podobnému přerušení aktivit se organizace odhodlala naposled v prosinci 2006, kdy jednal s ETA přes prostředníky první kabinet socialistického premiéra Zapatera.

Vlády Španělska, Francie, USA i Evropská komise nicméně ETA stále považují za teroristickou organizaci, a tak se nedá čekat, že by Madrid vedení rozhovorů potvrdil.

Zástupci současné Zapaterovy vlády zatím dávali najevo spíše skepticismus. V bezprostředních reakcích uváděli, že chce-li ETA mír, měla se zříct násilí absolutně a zahájit vlastní odzbrojení, podobně jako v devadesátých letech irská IRA.

Oč jde separatistům a jak bojují

ETA, čili Euskadi Ta Askatasuna (Baskická vlast a svoboda), působí ve Španělsku od šedesátých let. Čerpá z idejí baskického národního obrození, které probíhalo ve stejné době jako české, leč nikdy úplně nedosáhlo svých cílů, marxistické ideologie a tradic odboje proti frankistickému režimu. Usiluje o plnou kulturní autonomii a správní osamostatnění Baskicka.

Od šedesátých do devadesátých let běžně používala většiny druhů teroristických metod. Při jejích útocích bylo dle statistik španělských úřadů 858 lidí zabito, 1230 zraněno a sedmasedmdesát uneseno.

Podobně jako IRA prošla i ETA několika vnitřními rozbroji i generačními proměnami. V druhé polovině devadesátých let inicioval tehdejší lidovecký premiér Aznar rozsáhlé policejní tažení proti všem strukturám organizace, v jehož důsledku byla ETA výrazně oslabena. Předseda následné socialistické vlády José Zapatero se naopak pokusil se separatisty vyjednávat, čímž vyvolal v organizaci hluboký rozkol. V ETA nakonec převládlo mladé radikální křídlo, jehož příslušníci jsou dodnes tvrdě stíháni. Agentury udávají, že ve španělských a francouzských věznicích zůstává doposud na sedm set členů organizace.

V Baskicku, jež mělo i po pádu Frankova režimu téměř koloniální status, měly aktivity ETA řadu let podporu. Spolu s tím, jak se oblasti dostávalo stále víc autonomie, však stoupenců organizace ubývalo. Po poslední vlně reforem, iniciovaných právě Zapaterem, provedla místní Universidad del País Vasco rozsáhlý výzkum baskických postojů, dle něhož podporovalo v květnu 2009 akce ETA jen jedno procento (bezvýhradně), resp. deset procent (s velkými výhradami) Basků.

V březnu 2009 též ztratily v baskickém národním parlamentu poprvé v historii většinu nacionalistické strany.

I v souvislosti s rozmachem islamistického terorismu též ETA změnila v posledním desetiletí taktiku. Svoje útoky například cílí především na policejní či vojenská zařízení a krátce před provedením o nich informuje, aby omezila počty civilních obětí.

Další informace:

The Guardian Eta to declare permanent ceasefire

BBC News Spain's Basque rebels Eta call 'permanent truce'

BBC News Who are Eta?

AFP ETA announces permanent ceasefire