Míra nezaměstnanosti vzrostla na 9,6 procenta

ČTK

Míra nezaměstnanosti v České republice byla v prosinci vyšší než v listopadu. Zvýšila se o jeden procentní bod na 9,6 procenta. Podle analytiků trhu práce mohou za vysoký nárůst nezaměstnanosti i vládní reformy, konkrétně opatření ministerstva práce a sociálních věcí.

Míra nezaměstnanosti v České republice byla v prosinci vyšší než v listopadu, když se zvýšila o jeden procentní bod na 9,6 procenta. V pondělí to oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Počet uchazečů o zaměstnání opět vzrostl. Pracovní úřady jich na konci měsíce registrovaly 561 551, což je o 54 911 víc než na konci listopadu. Dále klesl počet volných pracovních míst.

Podle analytiků trhu práce mohou za vysoký prosincový nárůst nezaměstnanosti i vládní reformy, konkrétně opatření ministerstva práce a sociálních věcí jako například konec možnosti si přivydělat k podpoře až 4000 Kč za měsíc od roku 2011.

Lidé se proto na úřadech práce hlásili dříve, aby nebyli postiženi novými podmínkami. Dalšími důvody jsou podle expertů omezování práce ve stavebnictví a sezónní faktory, které zapříčiňují, že nezaměstnanost v prosinci stoupá každý rok.

„Nárůst o celý procentní bod je nejvyšším nárůstem za poslední roky a ani příchod krize takto vysoký skok nepřinesl," uvedl k datům Jiří Šimek ze společnosti Citfin.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka jsou za prudkým nárůstem nezaměstnanosti sezónní faktory, ale také mimořádný vliv změn poskytování podpor v nezaměstnanosti a zřejmě i omezování stavů státních zaměstnanců. „Lidé se na úřadech práce hlásili dříve, aby nebyli postiženi novými podmínkami, které platí od začátku ledna," uvedl Dufek.

S ním souhlasí například i Jan Vejmělek z Komerční banky. Podle něj změny v podporách v nezaměstnanosti přiměly nezaměstnané, aby se o podporu přihlásili před koncem roku 2010, a ještě tak využili výhodnějších podmínek. S analytiky souhlasí i ministerstvo práce a sociálních věcí, podle kterého se na nárůstu změny v zákonu o zaměstnanosti mohly projevit.

Mezi změnami, které loni na návrh ministerstva práce a sociálních věcí schválil parlament, je například to, že si lidé, kteří se po 1. lednu přihlásí na úřad práce, nebudou moci k podpoře přivydělat až 4000 korun měsíčně. Ještě loni to bylo možné.

Další změnou je, že podporu v nezaměstnanosti dostanou lidé až poté, co uplyne doba, která odpovídá výši odstupného. Pokud navíc člověk letos ukončí zaměstnání vlastní výpovědí nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude v závislosti na věku pobírat podporu pět až 11 měsíců ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Jinak začíná výše podpory na 65 procentech.

Dalším z důvodů neobvykle vysokého nárůstu nezaměstnanosti může podle analytiků být i propouštění ve veřejné sféře, které loni úřady státní správy z úsporných důvodů zahájily.

„Zdrojem růstu nezaměstnanosti je ale bezesporu vládní politika — snížení objemu mezd ve veřejném sektoru na základě restriktivního rozpočtu na rok 2011. Výpovědi se rozdávaly s dostatečným předstihem," uvedl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Tento proces bude podle Mertlíka pokračovat a významně ovlivňovat míru registrované nezaměstnanosti i v třech příštích měsících.

Za nárůstem nezaměstnanosti jsou ovšem i sezónní faktory. V prosinci se totiž její míra zvyšuje běžně, byť ne o tolik. „Brzký nástup zimy předčasně ukončil sezónu ve stavebnictví a lesnictví a přiměl k registracím na úřadech práce ty, kteří se obvykle registrují až v lednu," uvedl Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí pak může v nárůstu hrát roli i pokles kupní síly obyvatel v důsledku ekonomické krize. Ten se následně promítá do zvýšeného počtu ukončování živností, malých až středních podnikatelů.