Roman Přikryl a Petra Hermanová aneb duo Fiordmoss vzniklo za nepříliš příznivých okolností v roce 2008. Stalo se tak ve vyhořelém bytě, kde ohnivé plameny spolkly kromě „její“ kytary a „jeho“ sbírky vinylů také veškeré záznamy jejich předchozí tvorby. Rozhodli se začít znovu a ohni již nedat šanci. Inspirací k jejich hudbě se  stalo šumivé vlnobití mrazivého moře i klid pustých severských plání. Po dvou letech intenzivního koncertování především v České republice a Slovensku (například jako součást Bubáks Tour kapely MIDI LIDI nebo v rámci Heavy Mental tour) se rozhodli loni zjara některé skladby vydat v podobě prozatím kratšího formátu EP.

Nahrávání bylo ale zdrženo kvůli zánětu šlach na ruce, který Petře půl roku znemožňoval hru na kytaru. Nakonec jim s kytarovými party pomohl Martin E. Kyšperský z kapely Květy a EP vzniklo na vlastní náklad stylem do it yourself — aby měli Fiordmoss co největší kontrolu nad finálním zvukem, sami ho nahráli v domácím studiu i smíchali ve studiu u.fon na brněnské FaVU, kde oba studují. Nakonec ho přece jen zmastroval a zvukově pohlídal Ondřej Ježek ve studiu jáMOR.

Na EP se objevují jak staré skladby, které mohou znát fanoušci z koncertů či jejich vystoupení v televizi (například Miss Tate), tak i zbrusu nové, do té doby nezveřejněné písně a coververze Your Face od The Frames. Koncertní, spíše statická, nálada je poměrně vtištěná i do EP. Začíná skladbou Tigermy, ke které ještě v prosinci kapela zveřejnila videoklip od výtvarnice Veroniky Vlkové. Spolu s textem je píseň křehká jako onen papírový tygr, ale již tady ji škádlí syrové zvuky syntezátoru. Následující Cold Night je inspirována pravdivým příběhem o doktorovi, který z lásky ukradl mrtvolu své pacientky.

Svou zálibu ve skládání a vrstvení mollových tónů a akordů zde Fiordmoss uplatnili asi nejznatelněji. Specifický, tenký hlas Petry se zde vydává do sopránových výšin a chvílemi se zdá, jako by se vokální melodická linka neohlížela na rozmytý syntetický podklad a klenula se v úplně jiných úhlech. Aranže jsou nicméně hravé a měňavé, střídají se hutné pasáže s minimalistickými kytarovými. Obecně autorku na tomto EP baví nejvíce onen přitažlivý nesoulad bezbranného hlasu a čisté akustické kytary s tvrdými, chvílemi až agresivními syntezátorovými zvuky a osekanými beaty.

Diamond Sea je příběh o cestě ze zaneřáděné planety Země do vesmíru za světem křišťálově čistých diamantových moří, zrcadlících se ve třpytivých horách. Videoklip k této skladbě byl zveřejněn ve stejné datum jako Gliese, tedy 20. prosince loňského roku a jeho autorem je Denizcan Yüzgül z Turecka. Sixteen Little Stabs je miniatura či spíše intro k další skladbě Miss Tate, kde zpěvačka odpočítává šestnáct bodných ran, kterými byla herečka Sharon Tate zavražděna. Miss Tate je také bezesporu největší hitovka na EP, oproti známé koncertní podobě je navíc obohacená o další znepokojivé zvuky.

Celkově je zvuková kvalita na nahrávce průzračná a s každým dalším poslechem se dají objevovat nové a nové konkrétní zvuky. Cover Your Face se od originálu v lecčems liší. Fiordmoss ho pojali kupodivu více oddechově a je asi nejpozitivnější skladbou na EP, pokud ovšem nepočítám třiadvacetiminutovou oddechovou terénní nahrávku Symmetric Sea.

EP je zdarma ke stažení na oficiálním webu kapely, je možnost si i zakoupit CD se speciálním přebalem. Celkově je EP zvukově precizní, stylově konzistentní, ovšem koncept kapely je na nahrávce i jejím nepřítelem. Onen severský chlad a minimalismus převažují natolik, že EP působí odtažitě, chybí mu nějaký živočišný prvek, který by alespoň trochu prolomil ledy a nechal posluchače roztát, nebo výrazný motiv. Takto je poslech celého EP najednou trochu nuda. Přesto mají Fiordmoss plus za DIY přístup a profesionální provedení a bude zajímavé sledovat, jak si poradí s dlouhohrajícím formátem — kromě turné ke Gliese mají totiž v plánu natočit i debutové album.