Syrově otevřené scény ve stejnojmenné povídce Jaroslava Iwaszkiewicze, která byla předlohou filmu, nemají základ. Představitelka hlavní postavy, herečka Krystyna Jandová, vypráví sama o sobě a o nedávné smrti svého manžela, kameramana Edwarda Kłosińskiego.

Prolnutí dávného literárního příběhu s životní realitou protagonistky dodává Wajdovu filmu pozoruhodnou naléhavost. Sedmatřicátý celovečerní film čtyřiaosmdesátiletého režiséra Wajdy je zejména příběhem odcházení.

Děj se odehrává v malém městě v padesátých letech. Ženě místního lékaře už zbývá jen pár měsíců života. Sama to netuší, ví to jen její muž. Smrt je v jejich domě ovšem už přítomna. Nakonec to ale není ona, kdo umírá první. Nešťastnou náhodou ji předstihne dvacetiletý mladík, s nímž prožila pár příjemných chvil svého posledního léta.

Cena Alfreda Bauera, kterou Andrzej Wajda získal na Berlinale za novátorská díla, která posouvají hranice kinematografického sdělení, režiséra překvapila. „Nemyslel jsem si, že režisér v mém věku může ještě konkurovat mladým tvůrcům," řekl Andrzej Wajda.