Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil na konci roku 2010 odeslal do vnějšího připomínkového řízení další verzi nového občanského zákoníku. Výsledek mnohaleté práce kolektivu odborníků pod vedením profesora Karla Eliáše má více než 540 stran, respektive přes tři tisíce paragrafů.

Návrh je dostupný jak na serveru ministerstva spravedlnosti www.justice.cz, tak ve veřejně přístupné části elektronické knihovny připravované legislativy (eklep.vlada.cz). Laická i odborná veřejnost se k němu může vyjádřit do 25. ledna 2011.

Zákoník upravuje mnoho každodenních i výjimečných situací od pronájmů bytů přes dědictví až po sousedské spory. Nově bude zahrnovat i oblast spolkového práva, kde dosud platí několik dílčích zákonů. Navržená úprava byla v průběhu přípravy opakovaně kritizovaná zástupci občanských iniciativ a různých neziskových organizací. Spíš estetickou záležitostí je změna názvosloví, když občanské sdružení se má nazývat vcelku tradičním spolkem, ale obecně prospěšná společnost „ústavem“.

Z návrhu zmizel starý registrační princip, kdy o vzniku jakéhokoli spolku rozhoduje státní orgán. Spolek vzniká dnem účinnosti stanov a ty mohou schválit rovnou účastníci ustavující schůze spolku, pokud jsou nejméně tři. Zápis do veřejného rejstříku nebude mít vliv na vznik spolku, ale pouze osvědčuje jeho existenci a zveřejňuje jeho statutární orgány.

„Takové řešení je v souladu s demokratickými principy fungování právního státu a koneckonců i s naším ústavním pořádkem. Podle Listiny základních práv a svobod se totiž žádný akt státní správy k zajištění sdružovacího práva nevyžaduje,” okomentoval skutečnost Luděk Šikola z Ekologického právního servisu.

Právní experti občanských organizací si ale zároveň stěžují, že návrhu nového zákoníku zůstává přebujelá právní úprava týkající se obsahu stanov, likvidace, fúze a dalších otázek života spolků.

Podle principů soukromého práva nemají být v jeho rámci všechny podrobnosti občanského života regulovány státem. Vhodnější je proto ponechat řešení těchto otázek čistě na vůli občanů. Ti by měli mít možnost sami si upravit ve stanovách, co uznají za důležité. V předloženém návrhu je mnoho takzvaných dispozitivních ustanovení, která sice umožňují vlastní odchylnou úpravu, ale pokud ta neexistuje, platí to, co je napsané v zákoně.

„Zejména pro malá zájmová sdružení to může být přinejmenším matoucí. Buď se s tou úpravou v zákoníku neseznámí a pak mohou být nepříjemně překvapena, co pro jejich strukturu a činnost vlastně platí, anebo budou chtít formulace ze zákona vtělit do stanov jaksi vlastními slovy, což může vést k různým zmatkům a rozporům. Obecně určitě platí, že komplikované formální požadavky mohou vést ke snížení rozmanitosti občanského života,“ řekla Deníku Referendum Petra Humlíčková, právnička asociace Zelený kruh, sdružující organizace činné v ochraně životního prostředí.

Zelený kruh také nabízí občanským iniciativám pomoc s formulací a koordinací připomínek k zákoníku.