Pierre Bourdieu o autonomizaci umění

Jakub Vaníček

Francouzský sociolog Pierre Bourdieu se zajímal o celou řadu fenoménů. V aktuálně vydávané knize Pravidla umění pojednal o vztahu literatury a umění k politice, ekonomii nebo náboženství.

Nakladatelství Host právě vydává v pořadí již sedmadvacátý svazek ediční řady Teoretické knihovny. Je jím kniha francouzského sociologa Pierre Bourdieua Pravidla umění, podtitul Vznik a struktura literárního pole.

Pierre Bourdieu (1930—2002) byl významný francouzský antropolog, sociolog a především celosvětově činný intelektuál. Jeho díla byla přeložena do mnoha jazyků a autor jimi daleko přesáhl oblast sociologie. Bourdieu stál v roce 1968 u zrodu výzkumného ústavu Centre de Sociologie Européenne a v roce 1981 získal profesuru sociologie v nejprestižnější akademické instituci ve Francii, v Collège de France — na profesorských stolicích vystřídal Raymonda Arona a Clauda Lévi-Strausse.

Ve svých dílech se kromě jiného zabýval školstvím a vzděláním nebo symbolickým ovládáním člověka a mocenskými vztahy. Samozřejmostí bylo celoživotní veřejné angažmá. Bourdieu se vyjadřoval k politickým otázkám a silně kritizoval působení televize nebo akademickou sféru (kniha Homo academicus z roku 1984).

Pravidla umění (1992) představují jednu ze zásadních pozdních prací Pierra Bourdieua. Zkoumá se v ní proces autonomizace literatury (a umění) ve vztahu k náboženství, politice či ekonomii. Pravidla umění stojí na pomezí sociologie a literární vědy: detailně se zabývají literárním a uměleckým polem ve Francii devatenáctého a dvacátého století. Poskytují vhled do Bourdieuova myšlení, které dnes patří k fundamentům sociální vědy.

Pierre Bourdieu: Pravidla umění. Host, Brno 2010.