Když ve škole přednáším o vstupu České republiky do Evropské unie, o názorech politických stran a jejich představitelů před referendem, neopomíjím jeden citát: „Vzorce chování společnosti jsou v čase velmi neměnné. Základní myšlenková a politická schémata a priority německého národa se za minulé období politické karantény nijak výrazně nezměnila (tak jako žádného jiného). Jistě, poslední válka byla do té míry zničující, že dvě generace Němců neměly odvahu ani chuť zvednout hlavu a přemýšlet o sobě jako o svébytném a suverénním národě. To se teď změnilo. Němci znovu objevují svou historii, své geopolitické zájmy, své možnosti.“

Má otázka samozřejmě směřuje k autorovi výroku, většinou se studenti domnívají, že jde o názor představitele KSČM, občas bývá autorství přisuzováno někomu z ODS. Před vstupem výrok pronesl a naše členství v Unii nepodpořil Martin Říman. Citát se mi vybavil včera při četbě novin. Ačkoliv nevíme stoprocentně, zda někdejší ministr dopravy a průmyslu a obchodu zasedne na ministerstvu životního prostředí, ze samotné nominace si leccos domyslet můžeme.

Takže: pokud by se Říman stal ministrem životního prostředí, zcela by to zapadlo do tzv. ducha Nečasovy vlády. Nechci se plně přiklonit k názorům, že voličská revoluce v květnových volbách byla zcela promarněna, vždyť nezvolení řady zkompromitovaných politiků k úspěchům počítat musíme. V každém případě ale o tom, že vláda je skutečně reformní a „jiná“ než ty předešlé, pochybovat musíme. Úvahy o tom, že Říman může být ministrem životního prostředí, pak zcela odpovídají konceptu politiky, jak si představuje Petr Nečas vládnutí. Mně to v podstatě připadá, že mentálně zakotvil někde na podzim 1996 a z této doby se nechce pohnout. Evropa je však dál, ale o tom nemá smysl psát.

Říman je jistě loajální a mohl by být dobrým úředníkem, možná i na některém z odborů ministerstva životního prostředí. Petr Nečas by se tak mohl získat člověka, o něhož se může opřít. Nicméně zmínit musíme ještě jednu skutečnost, a tou je pozice Římana v ODS a jeho názory, které jsou navlas totožné s myšlením otce-zakladatele. Každý si může dohledat, jaké mají oba muži názory na tzv. Sarajevský atentát, tzv. nepolitickou politiku, občanskou společnost atd. Koneckonců nynější šéf poslanců Petra Nečase Václava Klause označil za „vůdce“ (italsky Il Duce) v projevu na jednom kongresu, když považoval za nejsložitější období dějin ODS právě jeho odchod z čela strany: „(ODS se) vyrovnala s odchodem do té doby jediným předsedou, zakladatelem, ideologem, programovým tvůrcem, vůdcem a mentorem v jedné osobě, Václavem Klausem.“

Nejhorší je, že neznáme žádné Římanovy koncepční představy na politiku ochrany životního prostředí. Pakliže už něco řekl na adresu ekologů, bylo to vždy v negativním významu. Jak už tomu bývá, šlo o domýšlení idejí Václava Klause, respektive radikalizaci toho, co si někdejší předseda ODS myslel.

Takto se přece politika, nadto reformní, dělat nedá.