Projekt výstavy propojuje dvě města, která k sobě mají zeměpisně poměrně blízko a v mnoha ohledech také zaujímají v dnešní sjednocené Evropě obdobnou okrajovou pozici. V názvu výstavy je pak možné objevit údaj, jak dlouho trvá cesta z Prahy do Drážďan vlakem.

Obě města před dvaceti lety spadala do tzv. východního bloku a obě se ještě dnes vyrovnávají s negativními následky režimu, který v někdejší zóně sovětského vlivu ovládal společnost. Obě významná historická centra se zároveň pokoušejí znovu navázat na svoji svébytnou kulturu.

Projekt společné výstavy inicioval kurátor Petr Vaňous, aby představil práce studentů a absolventů výtvarných akademií v Drážďanech i v Praze. Sleduje především svéráznou poetiku a různorodé akční přístupy z jazykově odlišných prostředí, ale i způsob, jakým transformují všední banalitu do výtvarné formy.

V souboru, který vytvořili umělci z Drážďan, se projevuje silná tradice expresivní figurace (Nicolás Dupont). Výjimkou však není ani malba krajiny. Například na obraze Falka Toepfera je zaznamenán typický minimalistický půdorys německé krajiny, která z letadla připomíná vzor geometrické abstrakce.

Obrazy z německé i české strany reflektují spřízněné fenomény z běžného života: subkulturu panelových sídlišť, mediální realitu hudebních klubů, zaujetí pro street art a různé akce ve veřejném prostoru.

Výstava nesporně naplňuje záměr propojit kulturní centra příležitostnou výtvarnou akcí a seznámit obě umělecké scény prostřednictvím mladého komunikativního umění.

Zweistundenfünfzehn, Mladé umění z Drážďan a Prahy. Topičův salon, Národní 5, Praha 1, otevřeno pondělí, čtvrtek, pátek 10—17 hod., středa 10—18 h. Výstava potrvá do 7. ledna 2011.