Nečasově vládě vyslovilo nedůvěru jen 80 poslanců opozice

Vláda Petra Nečase úterní hlasování o nedůvěře nakonec ustála. Nedůvěru jí vyslovili pouze zástupci opozičních sociálních demokratů a komunistů. Věci veřejné sice s podporou vlády dlouho váhaly, nakonec ji ale podržely díky dohodě garantované Václavem Klausem.

(vd)

22.12.2010 10:54


Spoluautor: ČTK

416039_mediafax_michal_kalasek

Lídři koaličních stran uzavřeli u prezidenta republiky dohodu, která rozhodla o pokračování vlády Petra Nečase. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Poslanci všech tří koaličních stran podle očekávání v úterý večer podrželi vládu Petra Nečase. Nedůvěru jí ve Sněmovně vyslovilo 80 přítomných zástupců opozičních sociálních demokratů a komunistů. Pro vyslovení nedůvěry byl potřeba 101 hlas. Ze 118 koaličních poslanců chybělo při hlasování pět, z opozičních pak dva zástupci ČSSD.

Schůzi k nedůvěře vládě vyvolali sociální demokraté kvůli aféře kolem již bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila. Jde mimo jiné o podezření z plánu vyvádět peníze ze Státního fondu životního prostředí pro ODS.

Představitelé občanských demokratů a klubu TOP 09 a Starostové svou podporu kabinetu deklarovali již v neděli. Zástupci Věcí veřejných dlouho váhali a své rozhodnutí oznámili až po úterní odpolední schůzce špiček koalice s prezidentem Václavem Klausem, který se stal garantem diskrétní dohody, jež umožnila pokračování vlády ve stávajícím formátu.

Dohoda, která umožnila přežití koalice, je podle Nečase diskrétní
Odpolední schůzka u Klause skončila bez společného prohlášení, leč s jasným výsledkem. Podle prezidenta koaliční K9 nalezla dohodu v několika oblastech, mimo jiné v otázce personálního obsazení funkce policejního prezidenta.

Nicméně ani poté, co večer kabinet Petra Nečase přežil hlasování o nedůvěře, neseznámili politici veřejnost s obsahem dohody, kterou uzavřeli na Pražském hradě při jednání s prezidentem Václavem Klausem.

Dohoda je totiž podle premiéra a předsedy občanských demokratů Petra Nečase diskrétní. Lídři koalice tvrdí, že obsah dohody bude patrný z jejich faktických kroků. Podle neoficiálních informací nicméně dohoda zahrnuje vedle brzkého odchodu policejního prezidenta Oldřicha Martinů například návrat odvolaného šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka zpět do funkce.

Obě tyto podmínky, pokud budou skutečně splněny, by znamenaly, že se Věcem veřejným podařilo prosadit své požadavky. V České televizi to nepřímo potvrdil i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Gazdík. Dalším bodem dohody má být urychlení realizace vládních protikorupčních opatření.

Premiér Nečas pak před hlasováním o nedůvěře vládě uvedl, že vláda začátkem příštího roku přijde s reformními zákony, schválí protikorupční strategii a zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Věcem veřejným se tak pravděpodobně dostalo záruk, že ve vládě Petra Nečase prosadí alespoň část svého programu. Nicméně podle politologa Jiřího Peheho bude ve výsledku efekt vyplývající z tajné dohody pro Věci veřejné rozpačitý, ne-li škodlivý.

„To, že Věci veřejné po dlouhém váhání nakonec vládu podržely, jim sice neublíží, avšak ani neprospěje. Pokud doufaly v možný pozitivní efekt z uzavřené dohody v podobě zvýšené důvěryhodnosti své strany, eliminovaly jej tajnou dohodou, jejíž obsah je znám pouze deseti lidem v republice,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum Jiří Pehe.

Podle politologa je totiž tajná dohoda mimoústavním mechanismem. „Prezident Václav Klaus se tu ujal role jakéhosi druhého premiéra, jež mu nepřísluší. Navíc okolnost, že jde o dohodu tajnou, bude mít škodlivé účinky pro všechny zúčastněné, nejvíce pak právě pro Věci veřejné," myslí si Pehe.

Věci veřejné se tak podle Peheho zpronevěřily svému názvu, když namísto transparentního seznámení veřejnosti s obsahem dohod přistoupily na mechanismus, který jde proti principům parlamentní demokracie.

„Dohody o zárukách, které umožní pokračování vlády, by měly být z logiky věci zveřejněny, neboť občané mají právo vědět, jaké mechanismy a programové body umožňují pokračování koaličního projektu občanských demokratů, Věcí veřejných a TOP 09,“ doplnil Jiří Pehe.

Nečas: Zaměříme se na protikorupční strategii
„Vládní koalice obstála v testu soudržnosti. Nebudeme zakrývat, že by to byla nějaká selanka, ale nakonec se vždycky počítá výsledek, a ten je jednoznačně v rámci koaliční soudržnosti," uvedl Nečas.

Poté, co vláda hlasování o nedůvěře přestála, její předseda zdůraznil, že se v příštím roce kabinet a koalice zaměří na protikorupční strategii a nutné reformy. Předseda Věcí veřejných a ministr vnitra Radek John podotkl, že vláda musí v boji proti korupci konat tak, aby občané této země nabyli znovu důvěru a věděli, že to myslíme s bojem proti korupci opravdu vážně.

Vláda, především Věci veřejné, sklidila nicméně před hlasováním kritiku opozice. „Výsledek pondělního a dnešního jednání dává za pravdu skeptikům, kteří říkali, že Věci veřejné, jakmile se dostanou do vlády, budou mít stejný osud jako Strana zelených. Že prodají svůj program za vládní posty. To se stalo," uvedl například předseda KSČM Vojtěch Filip.

Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že ho postoj Věcí veřejných mrzí. Lituje také, že se během debaty premiér Nečas ani jednou nedistancoval od Drobila, a naopak nezmírnil kritiku na adresu odvolaného šéfa SFŽP Libora Michálka.

„Sociální demokracie se obává, že nyní bude tendence celou kauzu zamést pod koberec podobně jako se to již téměř povedlo koalici v případě podivných nákupů pana (exministra Martina) Bartáka na ministerstvu obrany. Jsem přesvědčen, že další milník, který bude velmi důležitý z hlediska koaliční činnosti, bude ekologická superzakázka, u které ODS a VV deklarovaly, že nic takového nepodpoří," dodal Sobotka.

Jmenovitému hlasování o nedůvěře předcházela zhruba čtyřhodinová debata. Dominovaly jí kritické projevy opozičních poslanců na adresu kabinetu.

Sněmovna od roku 1993 hlasovala o nedůvěře vládě celkem sedmkrát, z toho pětkrát v uplynulém volebním období, kdy nedůvěře čelila koaliční vláda Mirka Topolánka. Poslední pokus v březnu 2009 byl úspěšný, protože se k opozici připojili i čtyři poslanci z koaličního tábora.


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Miroslav Novák - Praha 9

Nechápu Středa, 22.Prosince 2010, 15:22:45

k čemu je sněmovna, pokud poslanci nemohou hlasovat svobodně a jsou vázáni koaliční smlouvou resp. rozhodnutím vedení politických stran. Myslím, že je to i proti ústavě ČR. Jsem zvědav na statistiku hlasování tohoto parlamentu...

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Miroslavu Novákovi Středa, 22.Prosince 2010, 16:37:6

Jmenovitý přehled toho, jak kdo včera hlasoval najdete na adrese
http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/012schuz/s012022.htm

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.