IPS: EU zvažuje financování armádních výzkumů z veřejných peněz

Roman Bureš

Zástupci zbrojního průmyslu vedou jednání s představiteli Evropské komise o možnosti financování armádního výzkumu z rámcového programu EU na podporu vědy. Podle kritiků by tak ale daňoví poplatníci platili nejen nákup, ale i vývoj zbraní.

Některé zbrojařské společnosti v sérii tajných jednání s představiteli vrcholných orgánů Evropské unie zvažují využití rámcového programu EU na podporu výzkumu na projekty zbrojní povahy. Informuje o tom agentura IPS.

Od útoků na Světové obchodní centrum v roce 2001 se někteří zákonodárci Evropské komise (EK) údajně snaží prosadit větší podíl zbrojního průmyslu na výzkumných rámcových programech. Důvodem je podle agentury IPS to, že bezpečnostní výzkumy prozatím podporované EU mohou být pouze civilní a nesmrtící povahy.

Na bezpečnostní výzkum je vyčleněno skoro jeden a půl miliardy eur z celkových třiapadesáti miliard, které se přerozdělují skrze sedmý rámcový program EU. Ten ale skončí v roce 2013, a zbrojní průmysl se tak snaží ovlivnit podobu jeho nástupce tak, aby dovoloval i financování výzkumů s více explicitní armádní povahou.

Mnoho zbrojařských lobbistů vidí výzkumné programy jako jeden ze zásadních potenciálních zdrojů financí pro zbrojní průmysl v dobách, kdy většina evropských států omezuje své výdaje na armádu. Členské státy NATO by sice oficiálně měly ročně věnovat dvě procenta HDP na armádu, tento cíl se ale v minulém roce podařilo dodržet pouze Řecku, Francii a Velké Británii.

Rozhovory o tom, jak by výzkumné granty mohly sloužit zbrojnímu průmyslu, se slučují do sítě nazvané SANDERA (Bezpečnostní a obranná politika v evropských výzkumech).

Burkhard Theile, jeden z německých zbrojařských lobbistů, který se rozhovorů účastní, prohlásil, že by rád viděl, aby se z grantů EU platil výzkum nových bezpilotních letounů (UAV). Ty jsou v současnosti používány hlavně Spojenými státy k bezpečným náletům proti povstalcům v Afghánistánu, Pákistánu a Jemenu.

„UAV mají jak civilní, tak armádní využití, a měly by být placeny Evropskou unií,“ řekl Theile v rozhovoru pro agenturu IPS. „Mohou být stejně dobře využity na střežení hranic nebo na mise podobné té, jakou máme v Afghánistánu,“ dodal bývalý viceprezident společnosti Rheinmetall, výrobce tanků a bitevních letounů.

Andrew James, profesor na Manchester Business School a koordinátor sítě SANDERA, ale potvrdil, že některé vlády členských států nechtějí dávat EK větší vliv v rozhodování o vědeckých výzkumech. „Někteří mocní aktéři v Bruselu by chtěli, aby obrana získala širší financování než je tomu nyní i kvůli tomu, že se armádní rozpočty jednotlivých zemí snižují. Je to ale politicky kontroverzní. Ne všem členským státům by se líbilo, aby se EK zapojovala do obranného výzkumu,“ řekl James doslova.

Plýtvání penězi daňových poplatníků

Pokud by ale lobbistické skupiny uspěly, je podle IPS možné, že zbrojní firmy budou moci čerpat i z rozpočtu rámcových programů, které jsou vyhrazené pro sociální a humanitní výzkumy.

Někteří akademici již vyjádřili znepokojení, že udělování výzkumných grantů EU je často ovlivněno zájmy jednotlivých soukromých společností. Tanja Boerzelová z berlínské univerzity uvedla, že přestože je v sociálních vědách zaměstnána přibližně polovina vědců EU, jdou na ně pouze dvě procenta všech výzkumných grantů Unie.

Ben Hayes z organizace Statewatch řekl, že rámcový program by se měl zaměřovat spíše na sociální než armádní otázky. „V připuštění armády do procesu rozhodování o výzkumných projektech je velký střet zájmů. Vyvíjeli by tak svoje zbraně za peníze daňových poplatníků a pak by je prodávali zpátky státu. A to je velmi špatná alokace vzácných prostředků od daňových poplatníků,“ prohlásil Hayes doslova.

Mluvčí Evropské komise pro výzkum Mark English prohlásil, že zástupci Unie očekávají zvýšení rozpočtu pro sociální výzkum ze současných čtyřiaosmdesáti milionů eur na sto jedenáct milionů v roce 2013. Zároveň popřel, že by existovala jakákoliv diskuse o tom, že by EU financovala armádní výzkum.

Podle studie zveřejněné v říjnu Evropským parlamentem jsou ale velké zbrojní firmy již dohodnutým adeptem na čerpání zdrojů z evropských rozpočtů. „Jsou to převážně velké obranné společnosti, ty samé, které se již účastnily bezpečnostních výzkumů tak, jak je definuje EU, které z toho budou mít největší prospěch,“ píše zpráva doslova. Mezi tyto společnosti patří například izraelský výrobce sledovacích zařízení Verint, francouzská firma Thales a německý Fraunhofer.

Další informace:

IPS Public Money May Fund European Arms