Britové přestali podle průzkumu podporovat sociální stát

Roman Bureš

Výroční šetření Národního centra pro sociální výzkum odhalilo, že sociální stát a redistribuci bohatství dnes podporuje méně Britů než za dob Margaret Thatcherové. Reformy v pojetí současné vlády však představy většiny nenaplňují.

Británie je dnes „více thatcherovská než za dob vlády Margaret Thatcherové". Těmito slovy interpretuje letošní výsledky každoročního průzkumu sociálních stanovisek Britů Polly Curtisová z listu The Guardian. Závěry šetření totiž ukazují, že počet lidí, již chápou potřeby sociálního státu a redistribuci bohatství ve společnosti, se v porovnání v osmdesátých letech výrazně snížil.

K největšímu posunu k pravicovým názorům v historii měření došlo během vlády labouristických premiérů Tonyho Blaira a Gordona Browna v takzvané éře New Labour. V téže době ale zároveň vzrostly obavy ze zvětšujících se nerovností mezi bohatými a chudými.

Průzkum British social attitudes survey provádí britské Národní centrum pro sociální výzkum (NCSR) každoročně od roku 1983. Podle Curtisové jsou letošní výsledky důležité zejména proto, že s jistým odstupem zhodnocují třináct let vlády britské levice. Na otázky odpovídalo přes tři a půl tisíce lidí.

Co konkrétně se změnilo?

O pochopení přišli dle výzkumu především lidé, kteří pobírají sociální dávky. Zatímco na konci éry Margaret Thatcherové v roce 1991 si osmapadesát procent lidí myslelo, že vláda by měla utrácet více na sociálních dávkách, letos to bylo pouze sedmadvacet procent.

Podporu ztratila i redistribuční daňová politika, ke které se na začátku devadesátých let přikláněla více než polovina Britů. Nyní by přerozdělování bohatství v rámci státu podpořilo pouze šestatřicet procent lidí. Odborníci vidí původ tohoto trendu převážně ve změně rétoriky za vlády New Labour.

Dramaticky se naopak zvýšila za posledních dvacet let nespokojenost se zdravotnictvím a vzdělávacím systémem. Zatímco u druhé z kategorií je posun pochopitelný, protože vláda Tonyho Blaira zavedla masový nábor na univerzity a školné, přístup labouristů ke zdravotnictví je znalci hodnocen spíše kladně. Guardianem oslovení PR odborníci se přímo diví, že se Labour Party před květnovými volbami neprofilovala právě na této otázce.

Sama ředitelka NCSR Penny Youngová okomentovala závěry výzkumu slovy: „Průzkum ukazuje, že národ je na křižovatce mezi levicí a pravicí: není žádným překvapením, že volby skončily vytvořením koalice. Na jedné straně vidíme posilující se stanoviska proti sociálnímu státu, zatímco na druhé straně je patrná silná poptávka po investicích do zdravotnictví a školství.“

Podle závěrečné zprávy z výzkumu se nicméně s plány současné koalice na reformu Národní zdravotnické služby (NHS), vyššího i nižšího vzdělávání Britové spíše neztotožňují. „Vláda riskuje, (...) že se setká se značným odporem veřejnosti,“ uvádí autoři textu doslova.

Po biči trocha cukru

V době zveřejnění průzkumu NCSR představil kabinet další reformu, která by měla zajistit finanční zvýhodnění škol přijímajících chudé žáky. Za každého žáka z rodiny s příjmem nižším než šestnáct tisíc liber ročně (480 tisíc korun) dostanou k rozpočtu dalších čtyři sta třicet liber (téměř třináct tisíc korun).

Opatření by dle oficiálního komentáře mělo prestižní školy přimět, aby nabíraly více dětí z chudších rodin. Ředitelé jsou rovněž nabádáni, aby získané peníze použili na snížení počtu dětí ve třídách a rozšíření doučování, o povinnost se ale nejedná.

Celý program je menší koaliční stranou liberálními demokraty vykládán jako ústupek, který si vydobyla na konzervativcích. Opoziční politici a vedoucí učitelských odborů ale varují, že návrh pouze přelévá finance z jedné položky do druhé. Po výrazném snížení plošných dotací, které je plánováno na příští léta, se může prý stát, že školy získají méně peněz, i když naplno využijí nové finanční zdroje.

Program by měl do roku 2014/15 přerozdělovat dvě a půl miliardy liber ročně a je základní součástí školské politiky liberálních demokratů.

Podle agenturních interpretací si menší koaliční strana snaží reformou zlepšit reputaci poté, co vláda za jejího přispění schválila výrazné zvýšení školného na univerzitách. Liberální demokraté před volbami slíbili, že žádné zvýšení školného nepodpoří. Jeho schválením ztratili dle víkendových průzkumů až polovinu voličů, kteří je podpořili v květnových volbách.

Další informace:

The Guardian Britain 'more Thatcherite now than in the 80s' says survey

The Independent Pupil premium 'robs Peter to pay Paul', critics claim

BBC News Schools' pupil premium for England set at £430

The Guardian 'Pupil-premium' could see poorest schools lose cash, says Labour