Korejsko-český bazar jídel

Rut Kolínská

Komunitní centrum u Jákobova žebříku poskytuje zázemí matkám, křesťanům z Asie a také prostor pro činnost sdružení Logos Praha, jehož cílem je vytváření podmínek pro zdravý duchovní rozvoj gayů a leseb. Na první pohled se zde schází nesourodá společnost. O to je to zajímavější.

V Kobylisích — stranou hluku velkoměsta — stojí skoro půl století evangelický kostel U Jákobova žebříku. Člověka neznalého poměrů možná první návštěva zdejší komunity zaskočí. Schází se tu velmi různorodá společnost, jejíž otevřenost okolnímu světu je možná trochu neobvyklá. Klub maminek je nejvíce sepjatý s životem obyvatel v nejbližším sousedství a také asi budí nejmenší pozornost, protože jeho poslání ve své podstatě vyplývá z charakteru činnosti křesťanského sboru.

Komunitní centrum u Jákobova žebříku rovněž poskytuje zázemí pro činnost sdružení Logos Praha (ekumenické křesťanské společenství, jehož cílem je vytváření podmínek pro zdravý duchovní rozvoj homosexuálně orientovaných občanů a jejich integrace do společnosti a církví, podpora partnerských a rodinných vztahů a sociální činnost pomáhající lesbičkám, gayům a jejich rodinám v krizových životních situacích i při nalézání zodpovědného životního stylu).

Vedle toho tu našli útočiště i křesťané z Asie, kteří žijí v Praze. Především to jsou Korejci, prostor ke společnému scházení tu mají také Japonci a Mongolové, v poslední době přicházejí i migranti z Afriky.

A tak je běžné, že každou první neděli se koná společná ekumenická česko-korejská bohoslužba, stejně jako patří každý měsíc nedělní odpoledne sdružení Logos Praha.

Kromě pestrého společenství lidí, kteří sem přicházejí, docházejí zdejší faráři vedle své běžné sborové práce pravidelně do Psychiatrické léčebny v Bohnicích, kde slouží jednak v kostele Svatého Václava a vedle toho se rovněž zapojují do takzvané pastorační terapie a pracují v týmu lékařů a ošetřovatelů a pracují se skupinkami zdejších pacientů.

Na první pohled se zdá, že se jedná o příliš nesourodé skupiny, které nemohou mít nic společného. Není tomu tak, kromě otevřenosti každého seskupení všem příchozím probíhají U Jákobova žebříku události, které různorodé skupiny propojují. Patří k nim i každoroční adventní „korejsko-český bazar jídel“. Členové české a nejen korejské komunity sboru nahlížejí do tajemství národních kuchyní, do přípravy středoevropských a asijských pokrmů, ale společně i obědvají, případně si vyměňují recepty jídel, která zachutnala nejvíce. Asijští přátelé navaří slaná jídla a my Češi napečeme sladkosti. Jídla se nevyměňují, ale prodávají.

Z výtěžku bazaru se pak nakoupí vánoční dárky pro dlouhodobé pacienty Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Mnozí z nich totiž nemají rodinné zázemí, kde by strávili vánoční svátky a ani nemají nikoho, kdo by je obdaroval, není, kdo by naplnil jejich tajná lidská přání. Během pastorační terapie dostávají příležitost se s nimi svěřit. Úkolem členů společenství U Jákobova žebříku je jejich přání v rámci možností naplnit. Bývají to někdy docela běžné drobnosti, které postrádají — třeba rukavice nebo toaletní potřeby, přání občas zahrnují také například rádio nebo hodinky.

Bývá to zvláštní zážitek nakupovat dárky neznámým, kdy sice známe jejich jména, ale neznáme jejich tvář ani jejich osudy. A ještě tajemnější a téměř spiklenecký pocit se dostavuje při balení dárků. Žijí vedle nás, jsou naši bližní, ale přesto velmi vzdálení. Snad jim jejich těžký úděl, se kterým často nemají sil bojovat, alespoň trochu ulehčíme.