Assange zůstane ve vazbě nejméně týden

Londýnský soud nepřiznal zadrženému zakladateli WikiLeaks právo na kauci a uvalil na něj vazbu. Bude v ní nejméně do 14. prosince. Serveru samotnému mezitím vypověděly služby další společnosti. O hodnotě obsahu zveřejněných depeší se přitom stále vedou spory.

(pjed)

07.12.2010 19:45

A2

Julian Assange v posledních měsících obhajoval WikiLeaks, kde mohl. O údajných sexuálních deliktech ale zpravidla mluvit odmítal. Foto Jon Gos

Julian Assange zůstane ve vazební věznici nejméně do 14. prosince. Rozhodl o tom městský soud v londýnské části Westminster, který v závěru úterního slyšení odmítl propustit zakladatele a šéfredaktora serveru WikiLeaks na kauci. Podle agenturních zpráv nepomohla ani skutečnost, že se za Assangovu kauci zaručili na místě slavný australský novinář John Pilger, režisér Ken Loach nebo Jemima Khanová, známá filantropka a živoucí symbol současné londýnské honorace.

Během brzkého odpoledne vyšlo též najevo, že Assange nebyl policií zadržen v povšechném slova smyslu, ale že přišel sám nabídnout svědectví. Dle BBC se tak stalo poté, co Scotland Yard v noci kontaktoval Assangova právníka.

De facto zadržení proběhlo přímo na policejní stanici, a to na základě evropského zatykače, který na nyní světoznámou postavu vydalo Švédsko. Tam se měl Assange před časem dopustit celkem čtyř přečinů: jedné soulože se spící ženou, jedné soulože pod pohrůžkou násilí a dalších dvou menších sexuálních deliktů, jež měly nejspíše souviset s odmítnutím použít kondom.

Zakladatel WikiLeaks a jeho právníci soustavně uvádějí, že zadržený žádný zločin nespáchal, a naznačují, že je zatykač motivovaný politicky. Mluvčí WikiLeaks pak v reakci na zatčení prohlásil, že jde o útok na svobodu médií.

Na publicistických webech Counterpunch a Firedoglake, kde publikují zejména stoupenci britské a americké liberální levice, se během úterý objevily informace, že jedna z domnělých Assangových obětí pracovala pro organizace blízké CIA. Na stejných stránkách však byly jen o několik dní dříve zveřejněny i domněnky, že je nastrčenou figurou americké rozvědky sám Assange.

V souladu s britským i evropským právem by měl westminsterský soud v příštím týdnu znovu Assangův případ zhodnotit a rozhodnout o jeho eventuálním vydání. Julian Assange ovšem již při úterním slyšení prohlásil, že se proti tomuto postupu odvolá. Podle reportérů BBC se tím celý proces protáhne, a Assange tak může v britském vězení strávit i několik měsíců.

Australská premiérka Julia Gilardová odmítla za svou zemi, které je Assange de jure občanem, zadrženému pomoci.

WikiLeaks chrlí dále
WikiLeaks mezitím pokračují v publikaci dalších kusů ze čtvrtmilionového balíku depeší amerických diplomatů, které si z armádního webu stáhl a poté vynesl mladý analytik Bradley Manning.

„WikiLeaks jsou plně v provozu. Pokračujeme jako doposud. Vývoj v případu Juliana Assange nijak neovlivní publikaci nových dokumentů, jež byla plánována na dnešek a další dny,“ řekl Assangův spolupracovník Kristinn Hrafnsson agentuře Reuters.

Assangovo zatčení vyvolalo obavy poté, co jeho právník v pondělí uvedl, že v případě Assangova zabití nebo odsouzení jsou desetitisíce „příznivců svobody slova na internetu“ připraveny vypustit „jadernou bombu“ v podobě všech neupravených tajných dokumentů americké vlády. Ty obsahují i jména špionů a informátorů.

Zakladatel WikiLeaks sám označil distribuci neupravených dokumentů za svoji pojistku. Soubor s dokumenty byl odeslán desetitisícům hackerů a bojovníků za transparentní vlády a je zašifrován 256místným kódem. Podle expertů, citovaných deníkem Sunday Times, je kód tak silný, že by jej bez šifrovacího klíče nerozluštily ani superpočítače americké armády.

Útoky, naschvály, hrozby
WikiLeaks a případ Assange se mezitím staly hlavním tématem světových masmédií. Jen během úterka přinesly agentury několik zpráv o hackerských útocích na příslušný server, švýcarská banka PostFinance zablokovala účty a společnosti Visa a MasterCard přestaly oficiálně zprostředkovávat WikiLeaks převod darů. Poskytovatel internetového bankovnictví PayPal zrušil Assangovi účet již o víkendu, za což byl napaden zase jinou skupinou hackerů, která Assange podporuje.

Zakladateli WikiLeaks bylo v minulých dnech též několikrát vyhrožováno smrtí, a to i od prominentních politiků.

Jedna z výhrůžek přišla od Toma Flanagana, bývalého vedoucího kampaně kanadského ministerského předsedy Stephena Harpera, který minulý týden v rozhovoru prohlásil, že Assange by měl být zavražděn, případně „odstraněn za pomoci bezpilotního letounu nebo něčeho podobného". Za svoje výroky se ale později omluvil.

Pro Assangeho popravu se nicméně vyslovily i známé osobnosti americké krajní pravice – bývalá guvernérka státu Aljaška Sarah Palinová či někdejší prezidentský kandidát Mike Huckabee. Assange je australským, nikoliv americkým občanem, a USA ani o jeho vydání doposud nepožádaly. Podle vyjádření zástupců amerického ministerstva spravedlnosti se ale shromažďují právní podklady, na jejichž základě tak bude možné „eventuálně učinit".

A obsah?
O váhu samotného obsahu depeší, jež WikiLeaks zveřejňují, se vedou mezi analytiky po celém světě spory. Dle jednoho tábora jde vcelku o nijak objevné komentáře diplomatů, do nichž se promítají osobní názory a které často hraničí s drby; dle jiné skupiny jde ale o důležitý příspěvek k porozumění americké zahraniční politice. Podle dalšího názorového proudu se zase jedná o průlom ve fungování politiky jako takové, a někteří z analytiků dokonce prorokují, že materiály z WikiLeaks zahájí mediální revoluci.

Faktem zůstává, že dosud zveřejněné depeše alespoň symbolicky poškodily obraz většiny mocností, možná s výjimkou Izraele, protože dopisy amerických diplomatů z ambasád na Blízkém východě v mnohém potvrzují oficiální šířené obavy telavivských politiků.

Tato skutečnost vedla až ke vzniku několika konspiračních teorií, dle nichž je Assange jen loutkou, případně vědomým spolupracovníkem izraelského Institutu pro výzvědné a tajné operace, tj. Mosadu.


Další informace:
The Guardian WikiLeaks US embassy cables: live updates
BBC News Wikileaks founder Julian Assange refused bail
Reuters WikiLeaks founder Assange refused bail by UK court


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Stanislav Hošek - Český těšín

Dva problémy v pozadí. Středa, 8.Prosince 2010, 11:18:46

Při promýšlení souvislostí této kauzy, se rýsují dvě podhoubí. Prvním je bitva o svobodu internetu před jeho mocenským omezováním z jakéhokoliv důvodu, nyní konkrétně pod rouškou války s terorismem. Druhým může být snaha dostat internet pod takovou kontrolu finanční oligarchie, aby nemohla ohrozit její stále zřejmější nadvládu.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 8.Prosince 2010, 13:39:25

Ano, těmito problémy se lze zabývat již teď ... pokud jde ale o obsah, a tím i hodnocení, samotné důležitosti uvolněných informací, je lépe ještě počkat - podle avíza má být uvolněno 250 tisíc depeší. Zatím jich byla publikována jen necelá tisícovka (!) a ani v jednom případě nešlo o materiál s klasifikací tajné či vyšší ...

Daniel Veselý - Překladatel

Jedne z prvnich reakci na 3. leak Středa, 8.Prosince 2010, 14:19:8

referovala o materialech, podle niz mel Izrael zautocit na Iran do konce roku, nebot pozdeji by prisel o zivot "znepokojivy" pocet lidi - 10 000. To samo o sobe je dost skandalni, ze by Izrael pocital se stovkami nebo nekolika tisici zivoty pri utoku na jaderna zarizeni v Iranu. Bohuzel nemuzu postnout odkaz, zatim jsem ho v te zaplave informaci nedohledal.:(((((

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 8.Prosince 2010, 16:27:50

Ta depeše je z rohovoru amerického diplomata s Ehudem Barakem a se doslova se v ní píše:

Iran will seek ways to bypass the NPT while ensuring its program is redundant and well-protected to prevent an irreparable military strike. Barak estimated a window between 6 and 18 months from now in which stopping Iran from acquiring nuclear weapons might still be viable. After that, he said, any military solution would result in unacceptable collateral damage. He also expressed concern that should Iran develop nuclear capabilities, other rogue states and/or terrorist groups would not be far behind.

Jedná se pouze o taktický výhled, o žádném izraelském záměru zde není ani slovo. Izraelský plán útoku na Írán ale nepochybně existuje, pochopitelně i s vyšíslením odhadovaných obětí. Natanjahu říká veřejně a již od nástupu do čela Likudu, že Izrael eventualistu útoku na íránská zařízení mevylučuje. Plán ale není záměr, neřkuli rozhodnutí. USA mají minimálně od druhého Bushova období podoný plán, a to i pro případ války se Severní Koreou. I když je to jistě smutné, nenazval bych to skandálním - obě mocnosti zaměstnávají tisíce armádních analytiků a dosud jsem neobjevil žádnou indicii, že koncet takzvané preventivní obrany opustily.

Co je však nejdůležitější v kontextu zprávy: Ani o této informaci si nemyslím, že by nějak poškozovala obraz Izraele. Přečti si tu depeši celou, uvidíš ...

Plné znění depeše je kdyžtak tady:

http://www.guardian.co.uk/world/us-embassy-cables-documents/209599

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.