Poslance čeká jednání o rozpočtu, koalice vše schválí

ČTK, Jiří Guth

Vládní návrh rozpočtu počítá na rok 2011 s úsporami ve výši 45 miliard oproti původnímu plánu. Podle ekonoma iniciativy ProAlt má být klíčovým úsporným opatřením zásadní omezení korupce a posílení příjmů, nikoliv drastické škrty.

Poslanci se chystají projednat návrh státního rozpočtu pro příští rok. Prosincová schůze Sněmovny začíná v úterý 7. prosince 2010 odpoledne.

Nejzákladnější parametry návrhu rozpočtu, tedy celkové příjmy a výdaje, už poslanci schválili v říjnu. Stát by měl v roce 2011 hospodařit se schodkem státního rozpočtu ve výši 135 miliard korun při plánovaných výdajích 1 179 miliard. Rozpočet je založen na odhadu růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta, a plánovaný schodek by tedy měl činit asi 4,6 procenta HDP. Pro rozpočet hlasovalo v prvním čtení 109 ze 179 přítomných poslanců, proti bylo 70 zákonodárců z ČSSD a KSČM. Sociální demokracie se snažila vládním škrtům zabránit, protože je považuje za nespravedlivé.

„My se domníváme, že břemeno rozpočtové konsolidace by mělo být rozloženo rovnoměrněji. Především by mělo být rozloženo rovnoměrněji mezi zvýšení příjmů státu a škrty," řekl tehdy ČTK místopředseda nejsilnější opoziční strany Bohuslav Sobotka.

Parametry rozpočtu jsou podmíněny balíkem úsporných opatření, která mají státu v příštím roce ušetřit 45 miliard korun. Vládní návrhy škrtů projednal Parlament ve stavu legislativní nouze, což napadli ústavní žalobou poslanci za ČSSD. Také mnoho nově zvolených senátorů kritizuje, že o škrtech rozhodoval Senát ještě ve starém složení. Příslušná schůze se konala až po volbách, v nichž podle Ústavy ČR vznikl mandát nových senátorů.

Prezident Klaus postupně podepsal všechny čtyři hlavní zákonné novely. Ty zahrnují mj. dodatečné zdanění podpory stavebního spoření, dále změny v daních z příjmu včetně tzv. povodňové stokoruny, snížení příspěvku politickým stranám a hnutím např. za mandáty získané ve volbách a rozsáhlé škrty v sociální oblasti, kvůli kterým také budou odbory 8. prosince stávkovat. Zákony nejspíš začnou platit se začátkem nového roku, ale dosud nebyly zveřejněny ve sbírce zákonů.

Ve středečním druhém čtení budou moci navrhovat přesuny uvnitř kapitol a mezi nimi. O všech pozměňovacích návrzích poslanci rozhodnou při závěrečném schvalování rozpočtu příští týden. Očekává se, že koalice žádné podstatné změny nepřipustí, a rozpočet bude schválen.

Ekonom Jiří Šteg z iniciativy ProAlt kritizuje návrh rozpočtu hned z několika hledisek. „Plánované zvýšení výdajů nesvědčí zrovna o velké rozpočtové zodpovědnosti,“ říká.

„Nečasova vláda bohužel neumí používat rozpočet jako jeden z nástrojů řízení státu. Pro ni je to jen excelová tabulka, ve které škrtá položky, kde to považuje za nejjednodušší. Veřejným zájmem nejvyšší priority by měly být úspory vzniklé potlačením korupce. Vláda ale ignoruje potřebné systémové změny, například posílení Nejvyššího kontrolního úřadu nebo založení finanční prokuratury — či státního zastupitelství, to není podstatné. Navzdory svým slibům vláda zvyšuje přímé daně a ještě k tomu nešikovným způsobem. Znovuzavedení progresivního zdanění by přitom mohlo spravedlivěji rozložit následky světové hospodářské recese mezi jednotlivé sociální skupiny,“ uzavřel Šteg.

Poslanci KSČM už ohlásili, že nepodpoří návrh rozpočtu v jeho nynější podobě. Připravují vlastní pozměňující návrhy, které mají zmírnit dopady na méně majetné. Na tiskové konferenci to v úterý řekl předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik.

Klub KSČM má podle Kováčika k rozpočtu natolik vážné výhrady, že jej za stávající podoby a filosofie, ze které vychází, nemůže podpořit. „Předpokládám, že kolegové a kolegyně z klubu přijdou s některými návrhy, které budou vedeny snahou o zmírnění dopadů na nízko a středně příjmové skupiny obyvatelstva, tedy na ty, kdo krizi nezpůsobili a na které má řešení krize nejvíce dopadnout," řekl Kováčik.

Doplnil, že navržený rozpočet podvazuje růst a oddaluje řešení následků krize. Kritizoval také to, že vláda nepočítá s žádnými finančními prostředky na dorovnání plateb zemědělcům. „Vypadá to, že vláda a ministerstvo zemědělství hodily české zemědělce přes palubu," uvedl předseda poslanců KSČM.