Spojené státy využívaly poskytování mezinárodní pomoci, špionáž a výhrůžky k tomu, aby přesvědčily státy k podpisu neoficiální a kontroverzní Kodaňské dohody, která byla vytvořena těsně před koncem neúspěšného klimatického summitu v Kodani minulý rok. Vyplývá to z uniklých diplomatických depeší, které zveřejnil server WikiLeaks.

Aby získalo diplomatické výhody ještě před začátkem kodaňského summitu, nařídilo v červnu 2009 americké ministerstvo zahraničí sběr informací od představitelů OSN včetně těch o klimatických změnách. Diplomaté měli pátrat po důkazech o různém obcházení klimatické úmluvy OSN a již dojednaných dohodách mezi jednotlivými státy.

Kromě sběru informací se americké ministerstvo zahraničí snažilo v červnu minulý rok nabourat do počítače Todda Sterna, velvyslance USA pro klimatické změny. Ten byl v té době na návštěvě Číny, kde jednal s pekingskými představiteli o snižování emisí oxidu uhličitého.

Pekingské rozhovory sice nevedly k uzavření oficiální smlouvy OSN v Kodani, Spojené státy se ale po neúspěšném summitu zaměřily na neoficiální a dobrovolnou Kodaňskou dohodu, která byla na poslední chvíli v Kodani uzavřena.

Dohoda převrací původní záměr OSN, který byl založen na jednotném přístupu všech zemí s tím, že si státy samy určí, o kolik své uhlíkaté emise budou snižovat. Podle deníku Guardian je to jednodušší cesta, jak zavázat země jako je Čína nebo Indie, ale zároveň nezaručuje, že emise budou sníženy natolik, aby se předešlo nebezpečnému oteplení planety.

Kodaňská dohoda navíc hrozí tím, že nahradí oficiální snahu OSN na prodloužení a aktualizaci ambicióznějšího a právně závazného Kjótského protokolu. Většina zemí třetího světa a převážně ty, které jsou klimatickými změnami nejvíce ohroženy, tak proti Kodaňské dohodě protestovala.

Spojené státy se tak za pomoci různých praktik snaží dle uniklých depeší přesvědčit jednotlivé státy, aby se ke Kodaňské dohodě připojily. Čím více zemí s ní bude spojeno, tím větší je podle deníku Guardian šance, že bude přijata jako základ nové oficiální dohody OSN.

Pozadí rozhovorů

Jedna z dohod uzavřených v Kodani mimo hlavní téma slibuje pro roky 2011 a 2012 příspěvek třiceti miliard dolarů do adaptačního fondu. Z něj mají jít peníze rozvojovým zemím, které trpí globálními změnami klimatu, jež nezpůsobily. Některé z nich jako například ostrovní stát Maledivy se k dohodě připojily velmi záhy i přes svůj původní odpor. Uniklé depeše ukazují, že Maledivy po Spojených státech za podporu dohody požadovaly příslib padesáti milionů dolarů na různé projekty.

Zástupce amerického velvyslance pro klima Jonathan Pershing po Maledivách požadoval konkrétní příklady projektů a jejich finanční náročnost, „aby se zvýšila pravděpodobnost bilaterální pomoci“.

Přestože Maledivy byly ve své podpoře mezi malými ostrovními státy spíše výjimkou, komisařka EU pro klima Connie Hedegaardová podle jiné z diplomatických depeší při setkání s Pershingem prohlásila, že „AOSIS (Aliance malých ostrovních států) by se mohl stát naším největším spojencem vzhledem k jejich finančním potřebám“.

Oba diplomaté podle dokumentu vyjádřili obavy o to, jak bude zmíněných třicet miliard vyplaceno, a Hedegaardová vznesla otázku, zda bude všechna americká pomoc poskytnuta v penězích. „Dárci budou muset udržet v rovnováze politickou potřebu reálného financování s praktickými omezeními svých rozpočtů,“ odpověděl podle depeše Pershing bez dalšího upřesnění.

Hedegaardová si kromě financí nebyla jistá také tím, zda v rámci Kodaňské dohody budou státy své sliby doopravdy dodržovat. Ptala se také na to, proč se Spojené státy nedohodly s Čínou a Indií na obecně přijatelných opatřeních, která by se dala prosadit v rámci jednání OSN, které nyní probíhá v mexickém Cancúnu. To Pershing odmítl komentovat, ale připustil, že to, zda budou země dodržovat své závazky, je otázkou.

Jak na Eva a na Cháveze?

Další diplomatický dokument z února odhaluje společnou snahu EU a USA pacifikovat kritiku latinskoamerických států. Materiál shrnuje komunikaci mezi náměstkem poradce pro národní bezpečnost Michaelem Fromanem, komisařkou Hedegaardovou a dalšími zástupci Evropské unie.

Froman měl prohlásit, že EU by se měla učit ze schopností států BASIC zdržovat a blokovat iniciativy Evropy a USA a navzájem se obviňovat, aby „se předešlo obstrukcím zemí třetího světa a dalším vykolejeným klimatickým vlakům“.

Hedegaardová ujistila Fromana o podpoře EU: „Doufala, že USA si všimly toho, že EU utišila svoji kritiku,“ píše se doslova v depeši.

Hedegaardová a Froman poté diskutovali o tom, jak neutralizovat, přesvědčit ke spolupráci nebo případně marginalizovat latinskoamerické státy jako je Venezuela nebo Bolívie, které trvají na přijetí pevných a právně vymahatelných závazků pro všechny. Dva měsíce poté, v dubnu, přerušily Spojené státy veškeré dodávky mezinárodní pomoci do Bolívie i Ekvádoru vzhledem k jejich neochotě přidat se k dohodě.

Další informace:

The Guardian WikiLeaks Cables Reveal How US Manipulated Climate Accord

The Hindu U.S. manipulated climate accord in Copenhagen: WikiLeaks

WUWT Wikileaks cables: on climate, IPCC, Copenhagen