Co jste dělal a v co jste věřil, když vám bylo dvacet?

Lenka Procházková

V polovině 80. let minulého století uspořádala Lenka Procházková anketu, ve které se ptala několika desítek lidí, jakou radu by dali dvacetiletým, kteří touží po zlepšení poměrů. DR dnes publikuje tehdejší odpověď Ivana Svitáka.

1) Dvacet mi bylo 10. října 1945 a téhož dne jsem vstoupil do Čs. sociální demokracie, protože jsem si přečetl program této strany, Marxe, Trockého a věřil jsem, že spojení demokracie a socialismu je přesně to, co je nezbytné pro Evropu a tehdejší Československo.

Věřím tomu dodnes a liberální vrtichvosti a stalinští sekyráři jsou mi stejně nesnesitelní jako před čtyřiceti lety. Věřil jsem a stále věřím v hodnoty socialismu, demokracie, osobnosti, humanismu, racionalismu, Evropy, věd a umění, tedy v pravý opak hodnot nihilismu, anarchismu, sexismu, destrukce, drog a debilního antikomunismu, jenž dnes sálá z exilového undergroundu jako parafašistické květy nové pravice, „bojující s bolševikem" koprolalií slov, fekáliemi své imaginace a životním stylem uvědomělých narkomanů a ortodoxních parazitů. Jen bezpáteřný, tj. liberální vrtichvost v nich může vidět budoucnost a naději národa.

Ač mi není dvacet, chce se mi z nich zvracet.

2) Na babylónské tabulce z druhého tisíciletí před Kristem se zachoval tento nápis: „Dnešní mládež je naprosto zkažená, zlá, bezbožná a líná. Nikdy nebude taková jako my za mlada a nepodaří se jí zachovat naši kulturu." Moudrost i hloupost jsou teda nadčasové kategorie, podobně jako rozpory generací. Jedinou radou, kterou mohu dát mladým lidem doma, je rada, aby nevěřili žádným rádcům, ale zároveň mne láká říci stylově excentricky: neemigrujte.

Prof. Ivan Sviták, Chicago (USA)