Lidé se zřejmě snáze dostanou k informacím o tom, kteří současní soudci byli před rokem 1989 členy komunistické strany. Ústavní soud v úterý vyhověl stížnosti právního aktivisty Tomáše Peciny a zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který Pecinovi požadované informace nepřiznal.

Informace o členství soudců v KSČ před rokem 1989 je podle Ústavního soudu důležitým podkladem pro veřejnou diskusi občanské společnosti o nestrannosti a nezávislosti justice. Proto není jen soukromou věcí soudců. NSS se teď musí případem zabývat znovu.

Podle nálezu Ústavního soudu může někdejší členství v KSČ dosud ovlivňovat myšlení dnešních soudců. „Jde o to, že hodnotový systém členů KSČ byl často odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu. Z povahy věci mohl a stále ještě může v té či oné míře ovlivňovat rozhodování jednotlivých soudců," řekl soudce zpravodaj Vojen Güttler při čtení obsáhlého nálezu. Zároveň ale uvedl, že zdaleka ne všichni členové KSČ aktivně prosazovali politiku komunistického režimu.

Přesto prý podle Ústavního soudu nelze přehlédnout, že členové KSČ zůstávali členy organizace, jejíž politická praxe se rozcházela se základními hodnotami lidskosti a právního státu, ale i s vlastním programem a zákony. „Komunistický režim porušoval jak práva běžná, tak základní práva a vlastní předpisy," napsali soudci v nálezu.

Otevřenost ohledně komunistické minulosti soudců může podle Ústavního soudu justici spíše posílit než poškodit. Naopak „cenzurní přístup" prý vytváří prostor pro paušální odsudek soudní moci, domnívají se ústavní soudci.

V dosavadním řízení Pecina neúspěšně žádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím údaje o členství soudců Vrchního soudu v Olomouci v KSČ k 17. listopadu 1989.

Členství v takové organizaci, jakou byla KSČ před rokem 1989, podle Peciny vypovídá o mravních kvalitách a osobním oportunismu soudce. Politický režim, který by odmítl zveřejňovat informace o totalitní minulosti svých soudců, by byl podle jeho mínění zcela nedůvěryhodný.

Bublan: Dnes to už nehraje roli

Naopak podle sociálnědemokratického exministra vnitra Františka Bublana není příliš rozumné více než dvacet let od listopadové revoluce zpochybňovat kompetenci a nezávislost dnešních soudců.

„Moc nadšený z nálezu Ústavního soudu nejsem. Tento krok se měl učinit na začátku devadesátých let, a nikoli až nyní. Po celé dvacetiletí zastávali tito lidé své funkce na soudech a nepovažuji za dobré teď zpochybňovat jejich kompetenci,“ uvedl Bublan pro Deník Referendum.

Také dle Michala Bobka z Evropského univerzitního institutu ve Florencii je informace o členství v KSČ dvacet let po změně režimu nepodstatná: „Je to k ničemu s ohledem na dnešní schopnosti, kvality a výkon konkrétního soudce, kterého by se měla daná informace týkat,“ uvedl přímo a dodal, že naše stejně jako jiné justice v postkomunistické Evropě jsou postaveny na personální kontinuitě.

„Komunistická (ne)minulost soudce se nicméně najednou stává vítaným zástupným cílem a odpovědí na to, proč justice nefunguje,“ připomněl Bobek. Informace o členství by podle jeho názoru poskytnuta být měla, pro současnost a budoucnost české justice ji ale nepovažuje za klíčovou.

Podle Bublana to v žádném případě nesmí mít vliv na jejich posuzování. Ostatně i úředníci ministerstva spravedlnosti a po nich i soudci Městského soudu v Praze a NSS Pecinovy nároky zamítli s vysvětlením, že politické postoje náleží do soukromé sféry člověka, a informační zákon se na ně nevztahuje. Prosté členství v předlistopadové KSČ není překážkou pro práci v dnešní justici.

Podle zrušeného nálezu NSS údaj o členství v KSČ přestává být soukromou záležitostí jen v individuálních případech, kdy se politické postoje prolnuly do profesní činnosti veřejně činných osob — jinak je minulý politický postoj v očích NSS nadále citlivým údajem.