Desatero zpráv o životním prostředí v EU

Evropská unie nevzkvétá, tedy pokud se týká životního prostředí. Situace ale ještě není beznadějná. Podrobnosti si přečtěte v nové zprávě Evropské agentury pro životní prostředí.

Guth

Jiří Guth

01.12.2010 16:29

Eea

Stav vody a ovzduší se pomalu zlepšuje, ale spotřeba přírodních zdrojů neklesá. Biologická rozmanitost bohužel ano. EEA

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) se sídlem v Kodani vydala 29. listopadu 2010 pravidelnou pětiletou zprávu o stavu a výhledu životního prostředí v EU. Deník Referendum přináší deset klíčových sdělení této zprávy.

Pokračující vyčerpávání zásob evropského přírodního kapitálu a toků ekonomických služeb v konečném důsledku ohrozí evropské hospodářství a naruší sociální kohezi. Většina negativních změn je zapříčiněna rostoucím využíváním přírodních zdrojů z důvodu uspokojení výrobních a spotřebních vzorců. Výsledkem je výrazná ekologická stopa v Evropě i mimo Evropu.

Klimatická změna – EU omezila své emise skleníkových plynů a je na dobré cestě ke splnění svých závazků vyplývajících z Kjótského protokolu. Globální a evropské omezení emisí skleníkových plynů však není zdaleka dostačující k tomu, aby udrželo zvýšení průměrné teploty ve světě pod 2 °C. Ke zmírnění účinků změny klimatu je zapotřebí mnohem většího úsilí a zavedení adaptačních opatření, která zvýší odolnost Evropy.

Příroda a biologická rozmanitost – Evropa vytvořila rozsáhlou síť chráněných oblastí včetně podpory programů, které mají zastavit či zpomalit ztrátu ohrožených druhů. Rychle probíhající změny krajiny, degradace ekosystémů a ztráta přírodního kapitálu však znamenají, že EU nesplní svůj cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2010. Pokud chceme tuto situaci zlepšit, musíme z biologické rozmanitosti a ekosystémů udělat priority při tvorbě politických koncepcí na všech úrovních, zejména se zaměřením na zemědělství, rybolov, regionální vývoj, kohezi a územní plánování.

Přírodní zdroje a voda – Environmentální regulace a ekoinovace přispěly v některých oblastech ke zvýšení účinnosti zdrojů prostřednictvím relativního oddělení užívání přírodních zdrojů, produkce emisí a odpadu od hospodářského růstu. Absolutní oddělení však nadále zůstává výzvou, a to zejména v domácnostech. To naznačuje nejen prostor pro další zlepšení výrobních procesů, ale také změnu spotřebních vzorců za účelem snížení tlaků na životní prostředí.

Životní prostředí, zdraví a kvalita života – Znečištění vody a ovzduší pokleslo, ale ne v dostatečné míře, aby mohlo být dosaženo dobré environmentální kvality vodních těles, nebo aby mohla být zajištěna dobrá kvalita ovzduší v městských oblastech. Všeobecně rozšířené vystavení účinkům znečišťujících látek společně s obavami z dlouhodobého poškození lidského zdraví implikuje potřebu podpory mnohem rozsáhlejších programů zaměřených na prevenci znečištění a použití preventivních přístupů.

Souvislosti mezi stavem životního prostředí v Evropě a různými globálními megatrendy naznačují rostoucí systémová rizika. Mnohé klíčové hnací síly jsou nezávislé a pravděpodobně se budou rozvíjet během několika desetiletí spíše než po dobu několika let. Tyto vzájemné závislosti a trendy, z nichž mnohé z nich jsou mimo přímý vliv Evropy, přinesou významné dopady a potenciální rizika pro odolnost a udržitelný vývoj evropské ekonomiky a společnosti. Lepší poznání těchto souvislostí a s nimi spojených nejistot bude životně důležité.

Řízení přírodního kapitálu a ekosystémových služeb je závazným integrujícím konceptem pro omezení tlaků na životní prostředí, které pocházejí z více odvětví. Územní plánování, účtování zdrojů a koherence mezi sektorovými politikami zaváděnými na všech úrovních může pomoci nalézt rovnováhu mezi přírodním kapitálem a jeho využitím k podpoře hospodářství. Integrovanější přístup také poskytuje rámec pro širší měření pokroku a podporuje koherentní analýzu zahrnující četné politické cíle.

Zvýšené účinnosti a bezpečnosti zdrojů lze dosáhnout například využitím přístupů hodnocení životního cyklu, který odráží kompletní dopady výrobků a činností na životní prostředí. To může snížit globální závislost Evropy na zdrojích a podpořit inovace. Stanovení ceny, která kompletně zahrnuje dopady využití přírodních zdrojů, bude důležité pro řízení obchodního a spotřebitelského chování vedoucího ke zvýšené účinnosti zdrojů. Slučování politik jednotlivých odvětví podle potřebných zdrojů a tlaků na životní prostředí by zlepšilo koherenci, účinně vyřešilo sdílené problémy, maximalizovalo ekonomické a sociální přínosy a pomohlo odstranit nechtěné následky.

Zavádění politik životního prostředí a posilování správy životního prostředí bude nadále poskytovat přínosy. Lepší prosazování odvětvových politik a politik životního prostředí pomůže zajistit dosažení cílů a zajištění regulační stability pro soukromý sektor. Širší závazek k monitorování životního prostředí včetně podávání informací prostřednictvím hlášení o znečišťujících látkách a odpadech pomocí dostupných informací a technologií zefektivní správu životního prostředí. Do této oblasti náleží i snížení dlouhodobých nákladů na odstranění škod prostřednictvím včasných zásahů.

Transformace směrem k zelenější evropské ekonomice zajistí dlouhodobou udržitelnost životního prostředí v Evropě i okolních státech. V tomto kontextu budou významné posuny v postojích. Politici, soukromá sféra i občané se budou moci společně účastnit správy přírodního kapitálu a ekosystémových služeb vytvářením nových a inovativních způsobů účinného využívání zdrojů a navrhováním spravedlivých daňových reforem. Prostřednictvím vzdělávání a osvěty se mohou občané zapojit do řešení globálních otázek, jako je splnění klimatického cíle 2 °C.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.