Maďarsko zavedlo 98procentní daň z odstupného pro manažery

ČTK, Petr Jedlička

Maďarské vládnoucí straně se díky ústavní většině podařilo prosadit zákon, který je v systému tržního kapitalismu zvláštností. Úprava navíc platí i retroaktivně a Fidezs zároveň snížil pravomoci ústavního soudu, jenž právě retroaktivitu kritizoval.

Maďarský parlament schválil 98procentní zdanění odstupného pro manažery firem vlastněných státem nebo samosprávou. Daň se bude platit i zpětně za období od 1. ledna 2005, uvedla agentura APA. Parlament rozhodl o dani bezprostředně poté, co v úterý změnil pravomoci ústavního soudu a omezil jeho možnosti rušit zákony dotýkající se daní a rozpočtu.

Daň se bude týkat manažerů a vrcholných představitelů veřejné správy, kteří dostali odstupné vyšší než dva miliony forintů (177 tisíc korun). Platit ji budou i obyčejní zaměstnanci, jejichž odstupné dosáhlo výše nejméně 3,5 milionu forintů (310 tisíc korun).

V České republice je odstupné, stejně jako mzda, zdaněno patnáctiprocentní sazbou. Z odstupného se ovšem neplatí sociální a zdravotní pojištění.

Zpětné zdanění prosazovala maďarská vládní strana Fidesz, která má v parlamentu ústavní většinu. Podpořili ji také poslanci krajně pravicového Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Zpětné zdanění odstupného už maďarský parlament schválil v minulosti. Původní zákon ale zrušil v říjnu ústavní soud právě s poukazem na retroaktivitu.

Před schválením daně z odstupného maďarští poslanci podpořili i zákon, který změnil pravomoci ústavního soudu. Nová úprava soudu umožňuje posuzovat a vetovat příslušné právní akty týkající se daní nebo rozpočtu pouze v případě, že budou v rozporu s právem na život a lidskou důstojnost, s právem na ochranu osobních dat a na svobodu názoru a náboženského vyznání.

Proti zpětnému zdanění odstupného i proti omezení pravomocí ústavního soudu protestovali představitelé opozičních socialistů a zeleného hnutí Může být i jiná politika (LMP). Předseda LMP András Schiffer označil zásah do kompetence soudu za „varovný výstřel“, kterým Fidesz chce ukázat ústavním institucím, „jak se jim povede, pokud budou vládě bránit v prosazování její politiky“.