Až 25 tisíc seniorů může mít problém platit tržní nájem, míní rada

ČTK, Petr Jedlička

Rada seniorů České republiky vypočetla, kterak dopadne plánované uvolnění nájmů na nejstarší část populace. Její delegace se zároveň vydala za prezidentem na Hrad, aby sjednal nápravu.

Konec regulace nájemního bydlení se nejbrutálněji dotkne přibližně dvaceti až pětadvaceti tisíc seniorů, kteří budou mít problém nájem zaplatit, řekl ČTK předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes. O pomoc při řešení dostupnosti nájemního bydlení pro seniory v úterý zástupci rady požádali na Pražském hradě také prezidenta Václava Klause.

Posledním dnem letošního roku končí regulace nájemného přibližně pro 400 tisíc bytů. Ve většině krajských měst, velkých městech Středočeského kraje a v Praze to bude k 31. prosinci 2012. V České republice je nyní přibližně 670 tisíc nájemních bytů s regulovaným nájemným.

Jen v Praze bude mít problémy se zaplacením nájemného sedm až osm tisíc seniorů a seniorek, zní závěry studie, kterou letos pro pražský magistrát vypracovala expertní skupina Rady seniorů. Podle ní v metropoli chybí zejména malometrážní byty pro seniory.

Počty starších lidí, kteří budou mít podle Pernese problémy nájem zaplatit, budou záležet na tom, jak dopadne tržní nájemné. „Někteří pronajímatelé mají snahy zvýšit nájem až o sto procent,“ uvedl Pernes a dodal, že není stanovena procedura sjednávání nájemného, spousta seniorů se podle něj v problematice navíc neorientuje.

Vláda v úterý schválila návrh novely občanského zákoníku, která má například pomoci řešit soudní spory o určení nájemného po ukončení regulace. Pokud se po ukončení regulace pronajímatel s nájemníkem nedohodnou na výši nájemného, budou se moci podle návrhu obrátit na soud se žádostí o určení nájemného v místě a čase obvyklém. Pro lepší orientaci soudů, ale i nájemců a pronajímatelů připravuje MMR cenové mapy nájemného, které mají sloužit jako vodítko při hledání dohody. K dispozici však budou zřejmě až v únoru příštího roku.

Odborníci poukazují na to, že v ČR chybí zákon o sociálním bydlení, obce nemají zákonnou povinnost komunitně plánovat bydlení jako součást sociálních služeb.

Normativ na sociální ochranu, aby člověk mohl získat příspěvek na bydlení, je osmatřicet metrů čtverečních. Pokud důchodce bydlí osamoceně v bytě větším než je osmatřicet metrů čtverečních, tak se mu příspěvek na bydlení snižuje. Pokud bydlí v bytě větším než pětasedmdesát metrů čtverečních, tak nedostane nic, vysvětlil Pernes.

Rada seniorů dále upozornila prezidenta, že v ČR se fondy Evropské unie téměř nevyužívají ve prospěch seniorů. Některé dotace sice jdou na sociální služby, ale ty podle statistik využívá jen kolem devíti procent starobních důchodců, řekl Pernes. Počty podle něj vycházejí z počtu příjemců příspěvku na péči.

Zástupci Rady seniorů zmínili také údajně malé využití ekonomického potenciálu seniorů v zemi.

Delegace u prezidenta měla jednadvacet členů, představitelů vedení Rady seniorů a osmnácti členských organizací.