Aktivisté blokovali hranice, proces s ochránci zvířat pokračuje

ČTK, Jiří Guth

V Rakousku pokračuje nespravedlivý soudní proces s ochránci zvířat. Z toho, že se účastnili nenásilných demonstrací, konstruuje obžaloba zločinné spiknutí. Blokáda hraničního přechodu v Mikulově byla gestem občanské solidarity.

Skupina patnácti aktivistů zablokovala v pondělí 15. listopadu 2010 ve třináct hodin na čtvrt hodiny česko-rakouský přechod Mikulov-Drasenhofen na vjezdu do České republiky. Cílem bylo upozornit na proces se třinácti stíhanými ochránci zvířat z Rakouska. V jejich vlasti se s nimi koná proces kvůli tomu, že byli údajně členy zločinecké organizace, která prý má na svědomí žhářství, sabotáže a další útoky. Hrozí jim až pět let vězení.

„Při protestu jsme rozdávali řidičům, které jsme blokovali, banány. Nyní je totiž na Rakousku, zda bude dál ochránce zvířat považovat za členy zločinecké organizace a bude banánovou republikou, nebo změní trestní zákon tak, aby k těmto věcem nedocházelo," řekl ČTK pořadatel blokády Marek Voršilka.

Policie akci kontrolovala, ale podle své mluvčí Kamily Haraštové zasáhnout nemusela. V době blokády se vytvořila kolona vozů dlouhá několik set metrů a zaplnila silnici v mezihraničním pásmu. Za několik minut po akci se kolona bez potíží rozjela.

Případ rakouských ochránců zvířat vzbudil zájem v roce 2008. Čtyři Rakušané zveřejnili své obžalovací spisy na internetu a podle aktivistů z České republiky v nich není nic, co by bylo možné považovat za důkaz kriminální činnosti.

„Namísto toho je v ní (v obžalobě) údajné členství těchto aktivistů ve zločinecké organizaci vyvozeno z dlouhého seznamu politických aktivit jako je organizace demonstrací a veřejných konferencí," uvádí k tomu web www.rakouskaostuda.cz. Podle něj se rakouští ochránci zvířat dostali do sporu se zákonem jen kvůli tomu, že se stali nepohodlní pro firmy podnikající v živočišné výrobě.

Proces probíhá od března 2010. Podle zpráv z líčení se před soudem až hnidopišsky rozebírá, kdo, kde, kdy a proč demonstroval a zda to zaměstnance kožešnictví nerušilo, jako by protest byl možný jen tehdy, pokud nikomu nevadí. K soudu je každý den vozeno čtyřicet studentů policejní akademie, aby přednostně zabrali většinu míst pro veřejnost; obžalovaným je odpírán přístup k vyšetřovacím spisům navzdory dvěma verdiktům soudu, které tuto praxi odsoudily.

„Možná je to vše brutální reakce státu na úspěchy rakouského hnutí na ochranu zvířat v posledních letech, které dokázalo zastavit chov kožešinových zvířat nebo zakázat vystupování divokých zvířat v cirkusech," řekl Deníku Referendum český ochránce zvířat a přitom znalec rakouských poměrů Roman Rogner.

Někteří rakouští politici si již uvědomili vážnost situace a prosazují reformu gumového paragrafu o členství ve zločinecké organizaci, na jehož základě se celý proces odehrává. Mezinárodní síť občanských aktivistů dokonce popsala „Sedm rozdílů mezi právním státem a Rakouskem". Smyslem blokády tedy bylo podpořit jednak stíhané aktivisty, jednak změnu současné rakouské právní úpravy v této oblasti.