Barmská disidentka a držitelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij byla v sobotu po sedmi letech propuštěna z domácího vězení. V nedělním projevu v centrále její na jaře rozpuštěné strany Národní liga pro demokracii (NLD) oznámila, že chce jednat s vládnoucím armádním režimem a dosáhnout národního usmíření, které by pomohlo všem Barmáncům.

„Pojďme spolu mluvit přímo,“ vzkázala přes novináře hlavě junty Thanu Šweiovi. S předsedou Státní rady pro mír a rozvoj (SPDC), jak se Šweiová funkce oficiálně nazývá, se naposledy sešla během tajných rozhovorů v roce 2002, zprostředkovaných OSN.

„Jsem pro národní usmíření. Jsem pro dialog. Ať mám jakoukoli autoritu, využiji ji k tomuto cíli,“ uvedla disidentka v prvním proslovu na svobodě.

Komentátoři ovšem připomínají, že na propuštění Su Ťij nelze pohlížet jako na ústupek vládnoucí junty či známku vstřícnosti. Podle deníku Guardian existují obavy, že jde o opatření, které má odvézt pozornost od výsledků zmanipulovaných voleb z minulého týdne. Ty by měly armádě a její politické odnoži Straně svazové solidarity a rozvoje (USDP) zaručit více než devadesát procent křesel v obou komorách myanmarského parlamentu.

Su Ťij ve svém vystoupení dále trvala na tom, že vůči svým věznitelům necítí žádnou zášť a žádala dav přihlížejících, aby ji podpořili ve snaze posunout zemi blíže demokracii.

„Myslím si, že nadešel čas, abychom všichni spolupracovali. Nevěřím, že autorita a vliv jedné osoby dokáže posunout celou zemi kupředu,“ řekla doslova. „Jedna osoba nemůže sama udělat něco tak důležitého, jako přinést zemi demokracii.“

Před hlavní sídlo NLD, která kvůli bojkotu nedávných parlamentních voleb podle myanmarských zákonů ztratila právo legálně působit, přišlo pozdravit asi nejznámější disidentku světa pět až deset tisíc lidí.

Konec sankcí?

Su Ťij ve svém projevu také naznačila, že by mohla zmírnit svůj postoj k mezinárodním sankcím proti vládnoucí juntě — sankce prý bude podporovat jen do té doby, než bude propuštěno všech 2100 politických vězňů.

Pokud by Su Ťij doopravdy požádala o zrušení nebo zmírnění sankcí, donutila by podle deníku Guardian západní země minimálně zvážit svůj další přístup k opatřením, jež jsou často považována za neefektivní, nekoordinovaná a špatně cílená.

Podle analytiků, aktivistů i diplomatů sice morální autorita barmské disidentky zaručí, že jí budou zahraniční velmoci naslouchat, ale ke změně dlouhodobých politik bude potřeba více argumentů, času a hlavně reálného zlepšení poměrů přímo v Barmě.

„Sankce, jež dopadají především na obyčejné lidi, Su Ťij ani její strana nikdy nepodporovaly,“ prohlásil Mark Farmarner z britské organizace Kampaň za Barmu. „Západní vlády její autoritu uznávají, ale neudělají nic, dokud neuvidí změny v barmské společnosti — a to bude dlouhý proces,“ dodal.

Státy Evropské unie i Kanada již přímo prohlásily, že systém sankcí měnit nebudou, dokud demokracie v Barmě nedosáhne reálného pokroku, případně nebude obnovena civilní vláda.

Sankce vůči Barmě poprvé použily v roce 1993 Spojené státy, když pozastavily veškerou podporu pro Barmu, kromě humanitární pomoci. K nim se poté připojovaly další země. Evropská unie v roce 2007 opatření rozšířila na dovoz luxusního zboží jako jsou diamanty nebo vzácná dřeva. Multilaterální sankce OSN vůči barmskému režimu neexistují, převážně kvůli odmítavému postoji Číny.

Další informace:

BBC News Aung San Suu Kyi aims for peaceful revolution

Democratic Voice of Burma Aung San Suu Kyi walks free

Democratic Voice of Burma Suu Kyi calls for opposition unity

The Guardian Aung San Suu Kyi challenges Burma junta to begin journey towards reform

The Guardian Aung San Suu Kyi could call for lifting of Burma sanctions

The Guardian Supporters flood the streets to welcome Aung San Suu Kyi at party headquarters