Třikrát o médiích

Je podstatně snazší – a pro politiky to platí dvojnásob – hlasitě přemítat o novinářském aktivismu či přímo zlobování, než měnit kontext, v němž se média pohybují. Pro lepší a objektivnější zpravodajství je však potřeba něco dělat.

Sdělovací prostředky se stále častěji stávají nikoli pozorovateli, nýbrž přímými účastníky, ba hybateli politických dějů. Smysl to má u investigativních kauz, bez ohledu na pozdější nářky potrefených hus nad „novinářskými provokacemi“. V jakékoli jiné situaci je ale žurnalista aktivně zasahující do politiky – a zneužívající svého specifického postavení – zjev neprofesionální a nedůvěryhodný.

Minulé dny přinesly pár zajímavých příkladů. Tím spíš mrzí, že hromadnému výlovu malých ryb, v podstatě zpestřujících tuzemské vody, je věnována větší pozornost než okolo kroužícím žralokům.

Nezaslouženě to schytávají Hospodářské noviny, částečně též Respekt. Do posledních detailů ve svém zpravodajství mapují pražské povolební vyjednávání. V glosách a komentářích pak zřetelně vyjadřují názor, že nejvíce by voličské vůli po změně odpovídalo odstavení zkompromitované ODS od moci. Naopak zlý sen spatřují ve velké koalici občanských a sociálních demokratů. „Dienstbier ml. si myslel, že se má chovat jako čestný muž, což je pro angažmá v pražské politice ta vůbec nejméně upotřebitelná kvalifikace. Dienstbier je pryč, ČSSD může začít prosazovat své ,programové priority‘. U Hulinského s Březinou jsou nám jasné,“ napsal například po vystrnadění Jiřího Dienstbiera z vyjednávacího týmu Jindřich Šídlo.

A víte, proč se takto Hospodářské noviny (a Respekt) podle řady politikou žijících občanů chovají? No přece proto, že plní zadání svého majitele, Zdeňka Bakaly, sympatizanta TOP 09 a přítele Zdeňka Tůmy. Jak jinak, pokud nemá zrovna čas sedět u klávesnice a psát sám žlučovité texty, alespoň k tomu horkou linkou ponouká své zaměstnance…

Není pochyb o tom, že Zdeněk Bakala, temná postava českého kapitalismu, hraje nečistou hru s nájemníky bytů OKD. Vlastní vypovídací hodnotu mají také milióny sponzorsky rozdělené pravicovým stranám. Bakala však jako správný byznysmen určitě ví, že politické ovlivňování jím vlastněných titulů (beztak „samospádem“ inklinujících k liberální pravici) by mohlo být kontraproduktivní. V první řadě přece jde o inzerenty a čtenáře. Vykládejte to však u nás těm, kteří dodnes straší sudetoněmeckou lobby údajně zakuklenou v majitelích MF Dnes a Lidových novin!

Je věcí každého z nás, kterým novinovým titulem necháme ovlivňovat své postoje. Společným zájmem by však měla být kvalita médií veřejné služby.

Česká tisková kancelář vydala nedávno zprávu, v níž si zaspekulovala nad tím, pro kterého z uchazečů o post předsedy ČSSD je výhodnější přímá volba, a vykreslila konstrukci domnělé zákulisní dohody mezi hejtmanem Michalem Haškem a véčkařským ministrem Vítem Bártou. Spekulace, anonymní zdroje, nadto neznalost situace uvnitř sociální demokracie. A to vše v rámci standardního zpravodajského servisu. Zatímco deníkáři se horko těžko učí oddělovat zprávy od komentářů, ČTK kráčí opačným směrem. V „lepším“ případě za to může neschopnost zaplatit si kvalitní redaktory, v případě horším její politizace.

Ještě dál zašla Česká televize. Tradicí se již staly Otázky Václava Moravce vysílané z afghánského Lógaru. O víkendu jsme byli opět podrobeni masáži, jak že je nezbytná česká vojenská účast v této části světa. Zapojili se ministři zahraničí a obrany, armádní špičky i jeden krotký sociálnědemokratický senátor. Nechci zde nyní polemizovat o smyslu vojenské mise samotné. Nechápu však, proč veřejnoprávní televize dělá „píár“ tak politicky vyhraněnému projektu. Chápu, že debata o Afghánistánu z Kavčích hor by zaujala málokoho, kdežto přímý přenos z exotické země vyznívá dobrodružně. Ovšem už samotné improvizované studio v Lógaru působí manipulativně. Nemluvě o – omlouvám se za onen zprofanovaný výraz – „nevyváženosti“ debaty. Když už má být řeč o afghánské misi, čekal bych též účast politických odpůrců.

O tom, že jsem vůči České televizi nespravedlivý, by mne přesvědčily pouze brzké Otázky Václava Moravce z Kosova (na tomto exponovaném místě s řadou bezpečnostních a kulturních souvislostí máme také vojenské zastoupení) nebo třeba z Haiti, těžce zkoušené země v hledáčku hlavních světových televizí. Jistě, bylo by to drahé. A kolikpak stojí Českou televizi afghánské výlety? Nebo že by ČT ušetřila a o náklady se dělila s ministerstvem obrany? Tím by se však definitivně přiblížila roli státní televize vysílající na objednávku vládnoucích politických špiček.

Ozvaly se už hlasy vyzývající k bojkotu koncesionářských poplatků. To je hloupost: podfinancovaná televize je zralá na zestátnění a následnou privatizaci. Potom si o objektivitě zpravodajství a publicistiky budeme teprv moci nechat zdát. Řešením televizních potíží není změna vlastníka, ale důsledná kontrola. Selhává-li i ona, je třeba upravit legislativu a najít radní odpovědné a kvalifikované.

Je podstatně snazší – a pro politiky to platí dvojnásob – hlasitě přemítat o novinářském aktivismu či přímo zlobování, než měnit kontext, v němž se média pohybují. Pakliže se ale nemáme stát bezmocnou obětí manipulací, musíme zanechat hospodských řečí a začít důsledně využívat mechanismy formující a hlídající veřejnou službu, jež je nám poskytována.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Alena Zemančíková - Brno

O médiích Čtvrtek, 11.Listopadu 2010, 11:45:5

Možná by občané potřebovali vědět, které mechanismy to jsou. obávám se, že nespokojený občan má pouze ožnost obrátit se Radu příslušného veřejnorpácního média - nebo je ještě jiná možnost?
Rada Českého rozhlasu je ovšem už několik měsíců nekompletní a v parlamentu zřejmě není síla ani velké nadšení ji konečně dovolit. I to svědčí o tom, jaký zájem mají politikové na existenci veřejnoprávních médií.
Tedy znovu: není-li divák spokojen s prací České televize a její objektivitou, má se obracet na Radu České televize. Podobně to platí o rozhlase nebo o ČTK. Nebo jsou ještě jiné možnosti?

Miroslav Procházka - Třebechovice pod Orebem

Čtvrtek, 11.Listopadu 2010, 14:36:33

Ještě by měla být ve hře rada pro televizní a rozhlasové vysílání. Nějaké informace se dají najít tu: http://www.rrtv.cz/cz/dynamic/Methods.aspx

František Jonáš - Třebíč

článek je fajn.... Čtvrtek, 11.Listopadu 2010, 14:53:33

Není příliš co dodat, jen teda ty OVM z Logaru, to byla teda blamáž. Jiří Dienstbier tam ovšem vyzvedl výraznou chybu z před 9 let, kdy se Bushova administrativa díky přeorientaci zájmů na Afganistan vykašlala a teď se ty chyby jen těžko napravují.

Jo a nehynoucí umělecko-strategický l zážitek byl K.Schwarzenberský v přilbici.

Lukáš Jelínek - Brno

Čtvrtek, 11.Listopadu 2010, 18:28:17

Nespokojeným občanům bych doporučoval obrátit se na Radu ČT (ČRo, ČTK), ale také na sněmovní Stálou komisi pro sdělovací prostředky (ta leckdy tahá za nitky neoficiálně). Někdy mám dojem, že potřebuje popostrčit neméně než Rada ČT...

Čtvrtek, 11.Listopadu 2010, 21:21:26

Tak nevím, zda by se výše uvedená kritika médií v podobě žurnalisty aktivně zasahujícího do politiky netýkala také Deníku Referendum, jestliže jeho šéfredaktor pořádá kampaň za zvolení jistého politika senátorem. Není i toto určitý střet zájmů?

Lukáš Jelínek - Brno

Čtvrtek, 11.Listopadu 2010, 22:21:29

Ano, týkala by se :-) Nevím, nakolik jde o střet, či soulad zájmů, ale sám to za etický problém považuji.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pátek, 12.Listopadu 2010, 16:53:19

Dle mé zkušenosti zmůže dost často i obyčejný dopis odpovědným redaktorům (tiskovin, s televizí zkušenost nemám). Pokud je fotmulován věcně a slušně a ne jako slovní exhibice, odpovídají obratem novináři z Práva, Lidovek, Aktuálně i Hospodářek ... mám za sebou několik takových výměn a i když se nedá říct, že by mnou oslovení pisatelé výrazně úplně změnili styl, dávají si alespoň větší pozor ...

... jinou, ač související otázkou je, zda bychom si spíš neměli zvykat, že některé média píší s tím ideopolitickým předporozuměním a jiná zase s jiným.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.