Jordánci si mohli v úterý vybrat zástupce v dolní komoře parlamentu. Hlavní opoziční síla však volby bojkotovala, a tak se jednalo o spíše formální proceduru. Podle agentur byla již dlouho patrná velká voličská apatie a neochota jít k volbám, ve kterých kandidují převážně členové mocných, bohatých rodin a plně oddaní kmenoví náčelníci.

„Většina z kandidátů je z jistých velkých, vlivných a bohatých rodin. Ta jména jsme viděli již nesčetněkrát,“ řekl reportérovi BBC jeden z voličů v Ammánu. „Nikdo se navíc nestará o problémy jako je nezaměstnanost, nedostatek vody nebo Palestina,“ vysvětlil muž své důvody, proč nešel k volbám.

Díky venkovským voličům dosáhla účast v průměru třiapadesáti procent. V Ammánu, Akabě a dalších velkých městech ale hlasovala pouze třetina oprávněných voličů.

Zaranžovaná šaráda

Nejsilnější opoziční strana Fronta islámské akce (IAF) — jordánská větev Muslimského bratrstva — se rozhodla letošní volby bojkotovat kvůli změně volebního systému. Ten nově upřednostňuje voliče ze zemědělských oblastí, kteří volí kmenové kandidáty, loajální k jordánské královské rodině.

„Vláda by měla doopravdy nechat lidi, aby se zapojili a svobodně si vybrali,“ prohlásil Saúd Abu Mahfúz, člen IAF. „Tento národ si zaslouží šanci rozhodnout o vlastní budoucnosti,“ dodal. Voliči IAF jsou často palestinského původu. Obývají zejména velká města a hustěji obydlené oblasti.

Země se dvěma a půl miliony oprávněných voličů se navíc potýká s hospodářskou krizí a rozpočtovým schodkem dvou miliard dolarů. Celkově dluží Jordánsko zahraničním věřitelům přibližně jedenáct miliard dolarů, což je více než šedesát procent hrubého domácího produktu země.

I přes chudobu a nedostatek prostředků byla k vidění poměrně velká a aktivní předvolební kampaň. „Vláda je zavázána uspořádat transparentní volby,“ prohlásil premiér Samir Rifaj.

Nezávislí pozorovatelé ale přesto celý demokratický proces v zemi zpochybňují. Výzkumník z Brookingsova centra v Dauhá Šádí Hamíd prohlásil, že to, co je v Jordánsku vidět, je jedna velká zaranžovaná šaráda. „Nemůžu si vzpomenout na jiné volby, kde je takový rozdíl mezi tím, jak vypadají, a jejich podstatou,“ řekl doslova.

Konkrétní výsledky voleb by měly být známy do několika dní. O sto dvacet křesel v jordánském parlamentu usilovalo více než sedm set kandidátů, z nichž bylo sto třicet čtyři žen. Ty v parlamentu získají minimálně desetinu míst, kterou mají zákonem zaručenou.

Západ má vlastní zájmy

Jordánsko bylo v minulosti na Západě oslavováno jako model pro možné progresivní reformy na Blízkém východě, obzvláště díky schopnosti začlenění islamistických organizací do funkční vlády. Podle komentátorů ale v Jordánsku v posledních letech došlo ke značnému zhoršení situace, které však západní spojenci přezírají.

„Postoje Spojených států a Evropské unie působí nedůvěryhodně, jelikož přijaly výsledky zmanipulovaných voleb v roce 2007,“ říká jeden z jordánských analytiků Fares Braizat. „Ukazuje to jasnou diskrepanci v porovnání s tím, jaký jazyk tyto státy používají, když hovoří o potřebě otevřenějších a transparentnějších režimů v regionu.“

Washington a Brusel se v regionu snaží zahájit přímé mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou, zamezit Íránu v jeho jaderném programu a vypořádat se s hrozbou narůstajícího vlivu Al-Káidy. Umírněné arabské státy jako Jordánsko pak podle nich v těchto snahách hrají klíčovou roli.

„Jediné, na čem Evropanům a Američanům záleží, jsou jejich vlastní zájmy,“ řekl Braizat. „Dokud jim jordánská vláda a ostatní v regionu budou sloužit, demokracie a lidská práva budou mít druhořadou důležitost,“ dodal jordánský analytik.

Další informace:

AFP Voters head to polls boycotted by Islamic opposition

BBC News Jordan's democracy on show

BBC News Q&A: Jordan election

BBC News Jordanians vote in parliamentary election