Česká republika je podle OSN dobré místo k životu. Zatím

Dušan Radovanovič

Česká republika je podle indexu lidského rozvoje 28. nejlepším místem pro život. Do budoucna však záleží na tom, jak bude ČR schopná zajistit kvalitní veřejné vzdělávání a zdravotnictví.

Česká republika je podle OSN velmi dobrým místem pro život. Podle každoročního žebříčku, jež ve Vídni zveřejnil Rozvojový program OSN, se ČR nachází na dvacáté osmé pozici. Oproti minulým letům si o osm míst polepšila.

Zpráva dělí 169 zemí světa do čtyř skupin. Skupinu s „velmi vysokou kvalitou života" vede podle tohoto žebříčku Norsko následované Austrálií, Novým Zélandem. Mezi nejlépe hodnocenými jsou tradičně skandinávské země a státy západní Evropy. Česká republika si vede nejlépe mezi zeměmi bývalého východního bloku.

Odborník na rozvojovou spolupráci a člen koalice organizací Social Watch Tomáš Tožička však upozorňuje, že posun v žebříčku indikuje spíše propad jiných zemí, než zlepšení situace v České republice. „Nejlépe jsme na tom v sektoru zdraví, o málo hůře ve vzdělání a průměr indexu snižuje především oblast příjmů. Ačkoli se postavení České republiky v celosvětovém měřítku zlepšuje, náš index se celkově zhoršil o tři desetiny procentního bodu proti zprávě z roku 2008 a stagnuje. Náš ,úspěch‘ je tedy dán částečně celosvětovým propadem,“ řekl Deníku Referendum Tožička.

Zprávy o vývoji kvality života se opírají o takzvaný index lidského rozvoje (Human Development Index - HDI). Ten je zajímavý tím, že v něm nerozhodují převážně ekonomické ukazatele, ale i celá řada ukazatelů sociálních.

„Index lidského rozvoje vznikl jako alternativa ke konvenčním, čistě ekonomickým ukazatelům, jakými jsou výše příjmů na hlavu nebo ekonomický růst. Index tvoří položky ukazující především na úroveň zdraví, vzdělání a příjmu obyvatel. Česká republika tradičně patří mezi ty nejrozvinutější,“ vysvětluje Tožička.

Základními měřítky jsou očekávaná průměrná délka života při narození, gramotnost, kombinovaný podíl populace navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně a HDP na hlavu v paritě kupní síly. U HDP se přitom předpokládá, že od určité výše příjmu už není jeho velikost kriticky důležitá.

Zajímavé je, že indikátor lidského rozvoje a výše HDP spolu zásadně nesouvisí. Mezi země s vyšším HDI, než by odpovídalo jejich finanční situaci, patří z vyspělých států například Španělsko a Finsko, z rozvojových Thajsko. Naopak mezi státy, jejichž bohatství je vyšší než kvalita života, se řadí především ropné státy.

Budoucí postavení České republiky se tak bude odvíjet především od toho, jak dokáže udržet poměrně rozvinutý sociální systém. „Zpráva za další dva tři roky ukáže, jak se tzv. reformy současné vlády promítly do HDI. Je zřejmé, že především v ukazateli rodinných výdajů dojde k poklesu a ohroženy jsou i oblastí zdravotnictví a vzdělání,“ upozorňuje Tožička.

Za Českou republikou následují v žebříčku Slovinsko, Andorra a Slovensko. Maďarsko je na 36. pozici, zatímco naši severní sousedé z Polska na 41. místě. Druhá skupina začínající od pořadí 43 je označována pouze jako „vysoká kvalita života" a zahrnuje zbývající evropské postkomunistické země kromě Moldavska, většinu států Latinské Ameriky a řadu bohatých asijských zemí.

V následující skupině označené jako „průměrná kvalita života" figurují Čína, Vietnam, postsovětské středoasijské republiky a Moldavsko, zbylé státy Latinské Ameriky a rozvinutější africké země. Poslední skupina s „nízkou kvalitou života" zahrnuje v drtivé většině státy subsaharské Afriky, na posledních třech místech jsou Niger, Kongo a Zimbabwe.

U nejchudších zemí však může být podle Tožičky hodnocení částečně zavádějící. „Hodnocení je poněkud problematické u zemí, které nesledují všechny indikátory, z nichž se index skládá. Ty jsou pak doplňovány na základě kvalifikovaných odhadů, což může působit nepřesnosti. Proto u chudých zemí hodnotí světová aliance Social Watch pouze Index základních schopností, který se skládá jen ze tří obecně sledovaných indikátorů. Počet úmrtí dětí do pěti let, počet úmrtí rodiček a počet dětí, které dokončí pátou třídu. Tento index lépe vystihuje schopnost zemí zajistit nejzákladnější potřeby populace a  kapacitu ke splnění Rozvojových cílů tisíciletí OSN,“ vysvětlil Tožička.

Další informace:

COZP.cuni.cz Index lidského rozvoje (Human Development Index - HDI)

Socialwatch.cz Chudoba a úsporná opatření