Jakub Patočka uvedl společnou besedu ProAltu s autory „Manifestu“ otázkou: „Jak zastavit Nečasovu vládu.“ Z pléna na ni dostal správnou odpověď, neomezenou generální stávkou. Jestli jej uspokojila, nevím. Neměl znít ale úvodní dotaz jinak?

První správně položená otázka zní: Kdo zastaví Nečasovu vládu? Odstranění vlády si žádá osobní oběti. Někdo musí barikádu postavit, vylézt na ni, roztrhnout košili a zvolat „střelte“! Nikoho takového jsem na besedě, bohužel, neviděl.

Druhá otázka: Čím Nečasovu vládu, potažmo stávající formu kapitalismu, nahradit? Na tuto otázku odpověděl Václav Bělohradský slovy — „kapitalismem s lidskou tváří“. Hanba mě fackuje, ale žádného „kapitalistu s lidskou tváří“ neznám. Hlavním úsilím kapitalistů, s nimiž jsem se setkal, bylo pokud možno převést sídlo firmy do zahraničí a zisk danit tam. Největší české firmy typu PPF, Zentiva a dalších 1 300 našich firem už dávno sídlí v daňově přitažlivějším Holandsku. Obdobný počet českých firem najdeme i v daňových rájích. Tak nevím…

Sázka na střední třídu? Jiří Pehe správně rozpoznal, že hlavní vývojový trend směřuje ke globální vládě, ale jak je mezi námi zvykem, lišíme se v její interpretaci. Řádově 6 000 rodin dnes vlastní ¾ světového kapitálu. Na každou z nich připadá přibližně 1 000 000 lidí na této planetě. K jejich „obsluze" přitom stačí 100 až 200 000 zaměstnaných a zbytek práce udělají stroje. K tomu připočtěme vrstvu dalších 100 000 mezinárodních manažerů, kteří na ně budou dohlížet. Všichni ostatní jsme pro ně „přebyteční“. V klasickém kapitalismu jsme byli dobří alespoň jako spotřebitelé. Stačí si ale projít jakýmkoliv americkým „Wall Martem“ a zjistíte, že tam žádné zboží „Made in USA“ nenajdete kromě kalifornského ovoce a vína, na Floridě pak navíc místní zeleninu. USA se staly centrem světového kapitálu poskytujícím finanční služby a ohniskem inovací, které ve formě patentů prodávají, ale samy nevyrábějí. Souhrnně řečeno: pro světovou vládu jsou dnes přebytečné zhruba čtyři miliardy lidí, tj. více než 50 % celosvětové populace, a to nejen jako výrobci, ale i spotřebitelé. Je jen otázkou, kdy si svoji roli zbytečného „otroka“ uvědomíme. Až si odraz skutečnosti správně „zpracujeme v hlavě“, pak vznikne skutečně síla, která se bude moci globální vládě účinně postavit.

První obětí, zatím neviditelné světové vlády, je právě střední třída, kterou už bohatí k ničemu nepotřebují, natož aby se s ní dělili o bohatství. I v ČR dochází „škrty“ hlavně k jejímu zbídačování. Druhou obětí jsou dnes už celé státy, které světová vláda rovněž nepotřebuje. Světová hospodářská krize mnoho z nich přivedla na okraj bankrotu. Ze strany světové vlády jim pomoženo bude, ale jen za cenu ztráty vlastní suverenity. I tento proces už v eurozóně začal. Bankrotující státy v první fázi ztratí hlasovací práva.

Moje řešení problému je jiné než autorů „Manifestu“. Kapitalismus odstranit a jít cestou celosvětové společné správy planety, a ne světové vlády nejbohatších, byť s tou přívětivější maskou „lidské tváře“.