Co bylo ve vládním balíčku? Úspory na právech a dávkách

Poslanecká sněmovna v úterý schválila balíček úspor v sociální oblasti. Je třeba ho rozbalit a seznámit se s tím, co obsahuje.

(vd)

03.11.2010 15:07


Spoluautor: ČTK

393069_mediafax_michal_kalasek

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) připravil soustavu změn zákoníku práce tak, aby omezila dosavadní práva zaměstnanců. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Související

Poslanecká sněmovna v úterý schválila balíček úspor v sociální oblasti. Jeho součástí je mimo jiné změna v odměňování státních zaměstnanců. Odbory slibují, že kvůli tomu vyhlásí stávku. „Chápu sice ambici vlády šetřit ve státní správě, avšak efektem snížení mezd bude buď propouštění, anebo špatné finanční ohodnocení mnoha zaměstnanců,“ uvedl pro Deník Referendum opoziční poslanec Jiří Dolejš.

Podle Dolejše je totiž současná schopnost ekonomiky absorbovat lidi bez práce mizivá, a proto se nediví odborům, že budou razantně protestovat vůči chystaným opatřením. Oproti původnímu návrhu ale balíček úspor například ponechává vybraným rodinám sociální příplatek.

Návrh nicméně omezuje například vyplácení porodného, snižuje příspěvek na péči a mění vyplácení rodičovského příspěvku. Opoziční poslanci chtěli vládní návrh zamítnout, nicméně se jim to nepodařilo. Novela byla schválena 108 hlasy koalice, proti bylo 47 poslanců.

Vyplácení nemocenské
Mezi nejvýznamnější změny, které balíček úspor v sociální oblasti přinese, patří například změna ve vyplácení nemocenské. Podle návrhu se bude vyplácet po celou dobu nemoci ve výši šedesáti procent denního vyměřovacího základu. Doposud se procento zvyšovalo po třicátém dni nemoci na 66 procent, po šedesátém dni pak na 72 procenta. Tato změna by státní kase měla přinést úsporu ve výši 2,3 miliard korun.

Podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika patří změna ve vyplácení nemocenské mezi jedno z vůbec nejnesociálnějších opatření. „Za nemoc nikdo nemůže.Trestat pak lidi na nemocenské – kdy se jim naopak zvyšují různé výdaje a poplatky – snížením jejich příjmů považuji za jedno z vůbec nejnesociálnějších opatření, která na občany chystá Nečasova vláda,“ uvedl Kováčik pro Deník Referendum.

Další změna ve vyplácení nemocenské se dotkne především zaměstnavatelů. Stát bude totiž podle schváleného návrhu nemocenskou proplácet až od dvaadvacátého dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto nynějšího patnáctého dne. Zaměstnavatelé tak budou proplácet oproti současnosti o týden navíc. Toto opatření by nicméně mělo platit pouze tři roky, státní pokladně ušetří 1,7 miliard korun ročně.

Sociální příplatky
Mezi schválené body patří také omezení výplaty sociálního příplatku pouze pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené či těžce zdravotně postižené dítě.

Sociální příplatek bude nicméně dále náležet rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let. Balíček úspor vlády Petra Nečase přinese také změny v pobírání rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se tak sjednotí na 216 tisíc korun, což má státní pokladně uspořit jednu miliardu korun.

Další schválená změna se týká porodného, které se podle návrhu zákona bude vyplácet pouze za první narozené dítě a výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima, což by mělo přinést úsporu 1,3 miliard korun.

Ani s tímto opatřením opozice nesouhlasí. „S tímto opatřením nelze v žádném případě souhlasit. A to obzvláště v časech, kdy se rodí málo dětí. Porodné doposud bylo koncipováno jako jednorázová kompenzace, která byla ale současně zamýšlena jako příspěvek dítěti, a nikoli rodičům,“ uvedl pro Deník Referendum čerstvě zvolený senátor a stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach z ČSSD. Podle jeho názoru bude toto opatření znamenat, že nárok na porodné nebudou mít středně, ale i mnohé nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

Mimořádně diskutovanou změnou pak je opatření, podle něhož lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem, či na vlastní žádost, budou mít nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti ve výši pětačtyřiceti procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora v nezaměstnanosti se současně bude vyplácet až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému.

Podle Jeronýma Tejce z ČSSD ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek navrhuje jedno drakonické opatření za druhým. „Nevidím důvod, proč by lidé, kteří dostanou odstupné, měli ztratit nárok na podporu v nezaměstnanosti. Zatímco TOP 09 před volbami slibovala, že zatočí s těmi, kteří zneužívají sociální dávky, nyní se zdá, že chce zatočit se všemi, kteří jsou na tyto dávky odkázáni,“ uvedl pro Deník Referendum Jeroným Tejc.

Vláda občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných také prosadila snížení sociálního příspěvku na sociální péči pro lidi s nejnižším stupněm postižení, a to z dnešních 2 000 na 800 korun měsíčně. Toto opatření má přinést úsporu 1,53 miliard korun. Podle Zuzany Bebarové-Rujbrové ani s tímto opatřením nelze souhlasit. „Nemohu souhlasit se škrtáním sociálních dávek, natož postiženým lidem, kteří se bez nich ve většině případů neobejdou. Je to asociální,“ uvedla rezolutně pro Deník Referendum poslankyně KSČM. Podle ní v tomto případě argumentace úsporných opatření neobstojí.

Sazba pojistného
Naopak sazba pojistného na sociální zabezpečení bude pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech. Nedojde k jejímu snížení na 24,1 procento, což přinese do rozpočtu 9,2 miliardy korun. Zaměstnavatelé si současně nebudou moci odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět.

Dalším opatřením, které schválili poslanci vládní koalice, je to, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si budou moct určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné a důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší. Toto opatření by podle vládních propočtů mělo přinést úsporu 1,05 miliard korun. OSVČ bude mít také nárok na překlenovací příspěvek, pokud už nebude registrována jako uchazeč o zaměstnání.

Zaměstnavatelé do pětadvaceti zaměstnanců se budou moci přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší, zvýší se tedy z 2,3 procent na 3,3 procenta. Díky tomu si tito zaměstnavatelé budou moci odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí předpokládá díky této změně úsporu přibližně ve výši 80 až 170 milionů korun.

Odboráři chystají stávky
Expředseda vlády a sociální demokracie již dříve v rozhovoru pro deník Právo uvedl, že rušení sociálních příplatků vrhne padesát až sto tisíc lidí do absolutní chudoby, která tyto lidi bude ohrožovat jako fyzické bytosti. „To znamená, že nemáte dost jídla, je vám zima, začnete mít choroby z hladu,“ uvedl Špidla v rozhovoru. Podle jeho názoru pravostředová vláda překračuje meze, které jsou akceptovatelné.

„Jejich společenský projekt je konzervativní stát amerického středozápadu. Párkrát se vyspíme a budeme v Idahu, se všemi sociálními důsledky, které to má. Žádné pořádné zdravotní pojištění, ale zdravotnictví pro bohaté a chudé. Žádný zákoník práce. Žádný zajištěný důchod, nýbrž důchody jen z toho, co si naspoříte. Žádná slušná sociální ochrana, ale charita. A propouštějí vás v jedné vteřině třeba v průběhu nemoci bez jakékoliv sociální ochrany,“ uvedl v rozhovoru Vladimír Špidla.

I podle odborů Poslaneckou sněmovnou schválený balíček úsporných opatření v sociálních dávkách, zejména snížení úrovně nemocenské, zrušení sociálního příplatku, výrazné omezení podmínek u porodného, podpory v nezaměstnanosti, spolu se snížením platů v nepodnikatelské sféře vážně ovlivní příjmovou situaci většiny obyvatelstva. To bude podle jejich mínění mít přímý dopad na celkovou koupěschopnost.

Vládě proto odbory radí, aby hledala příjmy rozpočtu například v intenzivnějším boji proti daňovým únikům, které údajně dosahují desítek miliard korun ročně. Poukazují také na snížení daní majetnějším, které prosadila vláda Mirka Topolánka a které nynější kabinet neplánuje zrušit.

„Tytéž skupiny, které vyvolaly daňové závody, dnes chtějí, aby tyto experimenty zaplatily především ty skupiny, které na předchozím snižování daní nevydělaly prakticky nic," uvádějí mimo jiné odboráři.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.