Poslanci přijali vládní škrty, nejvíc se dotknou nejslabších

Koaliční poslanci schválili novely zákonů ve čtyřech oblastech: změnili zákoník práce, provedli sto třicet zásahů do daňové soustavy, snížili podporu politickým stranám a střadatelům stavebního spoření. Vše míří do Senátu.

(red)

03.11.2010 15:25


Spoluautor: ČTK

394673_mediafax_jakub_polacek

Předsedové koaličních stran škrty pocítí nejméně: stranám škrtli vládní poslanci jen jednadvacet milionů. Takže byl k radosti opravdu důvod. Foto Jakub Poláček, Mediafax

Související

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice v úterý schválila soubor opatření, jímž chce kabinet ušetřit prostředky ve státním rozpočtu a snížit schodek příštího roku na 135 miliard korun. Opoziční poslanci chtěli vládní návrh zamítnout, to se jim ale nepodařilo. Novela byla schválena 108 hlasy koalice, proti bylo 47 poslanců. Odboráři vzápětí oznámili konání stávky, sociální demokracie se obrací na Ústavní soud.

Co poslanci schválili
Poslanci vládní koalice přijali vedle souboru opatření omezujících sociální dávky, jimž věnujeme samostatnou podrobnou zprávu, také další opatření snižující výdaje státního rozpočtu. Jde zejména o novelu zákoníku práce v oblasti odměňování státních zaměstnanců, snížení příspěvku politickým stranám a hnutím, snížení státní podpory pro stavební spoření a řadu změn v daňové soustavě. Mezi poslední jmenované patří především zavedení takzvané povodňové daně, zdanění platu prezidenta a poslaneckých náhrad nebo konec daňového osvobození solárních zdrojů energie.

Premiér Petr Nečas (ODS) opatření zdůvodnil takto: „Hrozí zvýšení deficitu státního rozpočtu a zvýšení deficitu veřejných rozpočtů jako celku a hrozí také naprosto prokazatelně daňové úniky. Celkový sumář těchto hospodářských škod je spíše než v řádech miliard ve dvojciferném čísle miliard."

Předseda sociální demokracie ovšem oponoval: „Jsme šestý nejméně zadlužený stát, a nemusíme reagovat v nějaké panice plošnými škrty." Vláda podle něho ignoruje možnosti, jak zvýšit příjmy státu. „Odmítla zdanění hazardu, zavedení daňové progrese, vyšší daně bankám a dalším institucím. Přitom je zkušenost, že tu krizi nejlépe ustály skandinávské země, které mají vyšší průměrnou míru zdanění," dodal Sobotka.

Malý ústupek po dvacetitisícové petici: sociální příplatek
Oproti původnímu návrhu, který do Sněmovny předložila vláda, se v konečné verzi neruší sociální příplatek. Vláda prosazovala jeho úplné zrušení, naopak proti vystoupila Národní rada osob se zdravotním postižením. Obě strany se v úterý dohodly na kompromisu. Sociální příplatek bude až do roku 2012 vyplácen rodinám, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo těžce zdravotně postižené dítě. Dále bude náležet rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let.

Petici za zachování příplatku podepsalo během šesti týdnů téměř dvacet tisíc lidí. Předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové (ODS) petiční archy předal předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. „Nesouhlasíme s tím, aby byl zrušen sociální příplatek u rodin, které pečují o osobu s těžkým zdravotním postižením. Tyto rodiny to velmi postihne," prohlásil Krása. Dále rada nesouhlasila s navrhovaným snížením příspěvku na péči v prvním stupni z dvou tisíc na osm set korun. Schválena byla ovšem původní verze.

Naopak neprošel například návrh úřadujícího předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který chtěl zrušit změny v odměňování státních zaměstnanců.

Na stranách se uspoří 21 milionů
Další změnou je snížení příspěvku politickým stranám a hnutím za mandáty v Parlamentu a krajských zastupitelstvech o pět procent. Vláda chce tímto opatřením snížit výdaje státu o více než jednadvacet milionů korun. Proti byla opozice. Podle ní je tato úspora nevýznamná vzhledem k mnohamiliardovému deficitu rozpočtu, otevírá prý prostor pro korupci a skryté financování stran.

„Ono to opravdu státní rozpočet nezachrání, ale je to docela obyčejná prostá solidarita. Všechno ostatní jsou pokrytecké tlachy," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Politické strany by podle něj bez přijetí novely byly jedinými organizacemi s příspěvkem ze státního rozpočtu, které by nemusely šetřit ani korunu.

Kalousek to uvedl v reakci na kritiku poslance Davida Ratha (ČSSD), podle něhož je vládní novela „velmi promyšlený útok na principy parlamentní demokracie", a umožní prý větší prostor pro skryté sponzorování stran nebo kupování míst na kandidátkách. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že příspěvek se už několik let nemění, a jeho hodnota se tak snižuje. Novelu pokládá za útok proti opozici a za „klasický populismus".

K zamítnutí novely měla opozice málo hlasů, pro její schválení ve stavu legislativní nouze bylo 99 ze 147 přítomných poslanců.

Ministr vnitra Radek John uvedl, že příspěvek na mandát zákonodárce se má pro příští rok snížit o 45 tisíc korun na 855 tisíc ročně. Příspěvek na mandát krajského zastupitele a člena zastupitelstva hlavního města se má snížit z nynějších 250 tisíc na 237,5 tisíc korun. Na snížení příspěvků se už v létě shodly strany vládní koalice, celkem je chtějí zmenšit o desetinu. O dalších pět procent by se příspěvky měly snížit jinou novelou od roku 2012.

Stát nyní vyplácí stranám za dvě stě poslanců ročně sto osmdesát milionů korun, za 81 senátorů pak 72,9 milionů korun. Při posledních volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 bylo zvoleno 675 krajských zastupitelů, Praha má na magistrátu 63 zastupitelů. Částka na jejich výplatu tak činí 184,5 milionů korun. Celkem za rok za mandáty stát vyplácí zhruba 437 milionů korun. Po snížení to bude přibližně 416 milionů korun.

Nižší podpora stavebnímu spoření i retroaktivně
Třetím zásahem do podpor je snížení státních dotací ke stavebnímu spoření. Podle vlády už spoření neplní původní účel, předloha státu přinese řádově miliardy korun úspor. Opoziční ČSSD ale pokládá některá ustanovení předlohy za retroaktivní, a pokud budou platit, chce se obrátit na Ústavní soud. Ministerstvo financí tvrdí, že novela je v souladu s právem.

Státní podpora připsaná v příštím roce za letošní rok se tak má podle návrhu zdaňovat sazbou padesáti procent. V dalších letech má příspěvek státu klesnout ze současných patnácti procent na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však dva tisíce korun ročně. Novela také zdaňuje výnosy ze stavebního spoření. V rozpočtu pro příští rok úřad počítá s podporou stavebního spoření ve výši 13,1 miliardy korun, zatímco pro letošek je to zhruba 13,3 miliardy korun. Vláda si od snížení příspěvku slibuje, že v roce 2012 vyplatí na státní podpoře místo plánovaných 11,4 miliard korun 6,5 miliard korun.

Jiné daně: odstranění výhod pro ty, kdo pomáhají
Posledním blokem novel byly vládní zásahy do daňové soustavy. Poslanci schválili zavedení takzvané povodňové daně, zdanění platu prezidenta a poslaneckých náhrad a řadu dalších daňových změn. Vládní novela obsahuje také například konec daňového osvobození solárních zdrojů energie. Předloha by měla přinést příští rok veřejným rozpočtům 5,6 miliard korun, z toho státnímu rozpočtu 4,3 miliardy korun.

Takzvaná povodňová daň představuje snížení daňové slevy na poplatníka o dvanáct set korun ročně. Peníze mají sloužit na odstraňování škod po záplavách. Opatření bude platit jen příští rok.

Novela také ruší daňové osvobození malých vodních elektráren s výkonem do jednoho megawattu, tepelných čerpadel i slunečních zdrojů. Dosud pro ně platilo daňové osvobození na pět let po uvedení do provozu, to ale letošním rokem skončí. Úprava zároveň prodlouží dobu daňového odepisování solárních panelů na dvacet let. Nižší zvýhodnění solárních zdrojů energie má zmírnit jejich rozvoj, který se promítá do cen elektřiny. Náklady na dotovaný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů totiž distributoři započítávají do cen pro odběratele, pro které tak elektřina zdražuje.

Nově se také má podle vládní novely úřadující hlavě státu zdaňovat její plat i paušální náhrada. Stejně tak se bude bývalým prezidentům zdaňovat jejich renta a peněžité náhrady. Zdaňovat se budou i poslanecké náhrady. Také důchodcům, kteří si ročně přivydělají například podnikáním nebo pronájmy víc než 840 tisíc korun, se bude zdaňovat jejich důchod.

Bývalým vojákům z povolání se mají podle novely zdaňovat výsluhy a odbytné srážkovou patnáctiprocentní daní. Aktivním vojákům se má zdaňovat příspěvek na bydlení poskytovaný těm z nich, kteří nebydlí ve služebním bytu. Tato změna by měla platit od roku 2012. Také kampeličky mají nově platit daň z úroků.

Vláda rovněž prosadila zrušení daňové slevy pro firmy a podnikatele, kteří zaměstnávají víc než polovinu zdravotně postižených zaměstnanců. Podle současného zákona má poplatník právo na daňovou slevu ve výši poloviny toho, co má odvést státu. Musí ale zaměstnávat nejméně pětadvacet lidí a víc než polovina z nich musí být zdravotně postižená. Podle ministra financí Miroslava Kalouska je systém zneužíván, a podpora se přenese do dotační oblasti.

Občanským iniciativám, které pro své zaměstnance zřizují fond kulturních a sociálních potřeb, se snižuje možnost odečíst si z daňového základu příspěvky do tohoto fondu. Dosud to byla dvě procenta z objemu peněz na platy a náhrady, nyní to bude jen jedno procento. Novela obsahuje celkem přes sto třicet různých změn.

Analýzu celého souboru přijatých změn připravujeme.


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Miroslav Novák - Praha 9

Drzost naší pravicové vlády Čtvrtek, 4.Listopadu 2010, 08:56:8

je úměrná pasivitě občanů. Např. tzv. povodňová daň je jenom dalším prohloubením anomálního degresivního zdanění v ČR. Chabý pokus ministra Johna tuto nespravedlnost napravit, tzn. odstupňovat daň na 50, 100 a 150 Kč samozřejmě nevyšel. V každé jiné zemi, kde alespoň 50% lidí ovládá matematiku (mezi které zřejmě nepatříme, jak ukázal maturitní test), by tato daň měla podobu navýšení daně např. o 1%. To by ale naše milionáře moc bolelo. Nevšiml jsem si, že by naši novináři rozpoutali na toto téma nějakou diskuzi, ostatně jako o jiných věcech. Zdá se, lidská solidarita je nepřímo úměrná bohatství.

Stanislav Hošek - Český těšín

Drzost? Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 07:32:50

V žádném případě nejde o drzost. Vláda je pouze vrcholně pragmatická. Plní zadání svých financiérů, k čemuž jí „voličstvo“ poskytlo dočasnou šanci, o níž panská koalice dobře ví, že je časově velmi omezená. Pasivita občanů? A kdy byli občané aktivní?! Výborný sociolog Dr. E. Beneš kdysi napsal něco v tom smyslu, že v každé společnosti je pět procent lidí bílých a pět procent černých, kteří soupeří o moc. Ostatní se vždycky jenom dívají a pouze se přidají na jednu stranu, když ta jasně vítězí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.