Vše pro dobro dokumentárního filmu

Diváckým hitem letošního jihlavského festivalu byl nový dokumentární film Vše pro dobro světa a Nošovic. Není tomu proto, že diváci mají raději zelí než auta. Důvodem je poctivý přístup v natáčení přiznaného stanoviska režiséra.

Ivo_bystrican_director_photo

Ivo Bystřičan

02.11.2010 10:00

Zz

Automobilka smazala původní Nošovice, pietně zachovala těchto pár lip. Stálo to za to? Foto Hypermarket Film

Zdánlivě to není žádné podstatné kritérium pro hodnocení dokumentárního filmu, nicméně film o tom, jak se jedna automobilka ubytovala v nošovických polích, pozoruhodně sjednocuje diváky. Svým přístupem k dění ve slezské vesnici stírá váhu ideologických stanovisek a světonázorů při výsledném dojmu. Je vcelku jedno, zda je našinec vyznavačem tvrdosti zaměstnavatelů a rád vidí jakkoli neurvalý rozmach průmyslu, nebo jsou pro něj naopak vším sociální práva zaměstnanců doprovázená patetickou láskou ke krajině. To se podaří málokterému dokumentu, který pojednává o výrazném společenském problému. „Nošovicím“ Víta Klusáka ale ano.

Některé důvody se dají považovat za vyloženě dokumentaristické štěstí. Jenže otřepané rčení, že štěstí přeje připraveným, je zde zvláště evidentní. Už od počátku filmu, a nejspíš i samotného natáčení, je zřetelné, jaká stanoviska režisér zastává. Do Nošovic jej přivádí fakt, že pozemky pro automobilku se vykupují tak, že těm, co je nechtějí prodat, se vyhrožuje smrtí. To se mu nelíbí, podobně jako pozdější zacházení se zaměstnanci ze strany automobilky, které porušuje krom jiného i zákoník práce.

Klusák svou nevraživost vůči způsobu přicházení a fungování Hyundai v Nošovicích nijak neskrývá, svou motivaci pro natáčení ve filmu zdůrazňuje. Stylizuje se do role obhájce té slabší strany a statkářům svůj postoj deklaruje po vzoru Michaela Moora, doslovně a před kamerou při komunikaci s nedůvěřivými venkovany. Na rozdíl od Moora však publikum nerozděluje – protože zobecňuje, leč nezevšeobecňuje. Ukazuje a kritizuje průběh mocenské nerovnosti, nicméně ne proto, aby rovnou tvrdil, že kapitalismus je svinstvo. Jen evidentně nemá rád, když se „vymrdává s chudými“, jak se původně měla jmenovat fenomenální kniha Příliš mnoho dobra. A v tom se v podstatě shodne s téměř všemi lidmi, kteří o společenských problémech přemýšlejí, byť zastávají různé úhly pohledu.

To by samo o sobě pro výtečný dokument nestačilo. Nošovice ale zásadně pracují s filmovou řečí, na kterou dnes mnohý dokument rezignuje, a v ideovém zápalu pak dopadá jako publicistika s mluvícími hlavami a naroubovanými ilustračními záběry. Ať už je kamera na poli, v automobilce či ve vsi, každý záběr je ke čtení a vyjadřuje názor k tématu, nenásilně a s jemným humorem – ať už byly zachyceny v přirozené situaci, nebo je Klusák inscenuje, jako třeba družstevnice okopávající asfalt v okolí automobilky. Tam, kde předtím rostlo zelí.

Zapracovala i dobrá náhoda. Kdyby si v Nošovicích stavěl fabriku třeba takový Volkswagen, neodehrál by se střet s výrazně odlišnou podnikovou kulturou. Je komický, leč nejedná se o prostoduchou legraci založenou na nacionalistickém postoji. Mílová vzdálenost mezi Čechy a Korejci skrze citlivě vypreparované momenty jen uvozuje dojem, že obecně mezi firemními managementy a zaměstnanci zeje tak hluboká propast, že by se dalo hovořit o odlišných kulturách majících jinou řeč. Další štěstí filmařům přinesl tiskový mluvčí automobilky. Do sebe zahleděný mluvka dokáže každou banální situaci nezáměrně proměnit v silné podobenství, a nechtěně doslovit její absurditu. V každém případě to s ním Klusák umí, stejně jako dokáže uvnitř automobilky zhmotňovat podstatné znaky problému obrazem.

Snad jediným problémem je, že práce na zelném poli, která je kontrapunktem k rutinní, špatně placené a bedlivě monitorované dřině u pásu automobilky, je poněkud romantizovaná. Z filmu by se skoro zdálo, že pracovat v Nošovicích okolo zelných hlávek je ta nejskvělejší práce, plná břitkých kolegiálních hovorů o sexu, přestávek a slivovice. Zemědělství nemusí vždy vypadat takto, a racionalizovat s ohledem na efektivitu práce se dá docela snadno, jak ukazují třeba skotské jahodové nebo španělské jablečné galeje. Tam to vypadá jako v nošovickém Hyundai. Nicméně idealizace je to vlastně přiznaná a koresponduje s Klusákovou motivací film točit.

Vše pro dobro světa a Nošovic vyzývá ideu pokroku za každou cenu, na konkrétním případě linky na auta a jejího zelného okolí. Způsob, jakým to činí, neumožňuje odmítnout film jako propagandu či agitku ve prospěch pár vesničanů. Právě takovým by dokumentární film měl být. Klusákova novinka ukazuje, že to jde. A zároveň upozorňuje, že je na to potřeba hodně poctivosti, času a osobního nasazení.

Vše pro dobro světa a Nošovic. Režie Vít Klusák. Česká republika, 2010. 75 minut


A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

alibismus Úterý, 2.Listopadu 2010, 14:33:55

I já hodnotím film pozitivně, ale v jednom se neshodneme. Já si myslím, že Klusák se přeci jen trochu skrývá, resp. že odmítá udělat jeden krok, který sice hrozí skončit až někde u té agitky, ale je potřebný. Zdá se mi, že v tom přístupu převažuje taková ta haškovská ironizace, která sice podkopává pozici mocných, ale nakonec bere moc i těm chudým, s kterýma se "vymrdává" a kteří jsou nakonec stejně k smíchu jako ten tiskový mluvčí. Ta programová antipatetičnost vede k nedostatku empatie.

Dokumentarista nikdy není jen svědek, vždycky nějak intervenuje - a tady ta intervence měla být odvážnější. Na festivalu byla spousta amerických dokumentů o finanční krizi, které bohužel často bývají těmi mluvícími hlavami, ale mají jednu přednost - divákovi se vysvětlí kontext toho, co se děje. Klusák - a nejen on - zůstává u jakéhosi ironizujícího impresionismu, kde kontext je skrytý; dokumentuje svět bez hrdinů, ale tím ho spoluvytváří! Mně by tam vůbec nevadil nějaký ten Keller, který by přiblížil politiku těch nadnárodních firem, resp. by tam ani být nemusel, ale bylo by dobré se podívat na to, jak v těchto případech probíhají výkupy pozemků za veřejné peníze, stejně jako stavba těch hangárů, atd., a že to je dost drahé, takhle vytvářet pracovní místa, apod. A ukázat, v čem přesně tam vyjebali s tím Ondrou, co ho vyhodili, v čem to bylo porušení zákoníku práce. Místo toho on jenom "dokumentuje", že se tam Ondrovi nelíbí a že ho pak vyhodili a jemu je to teď líto, protože se nebránil. Kamera na to jenom kouká. Tím se ve skutečnosti nic nedokumentuje, protože divák, který zrovna není sociolog nebo právník znající souvislosti, vůbec nevidí tu kauzu, o kterou má jít. Místo toho vidí imprese, resp. jakousi komedii, kde jsou všichni blbí a více méně směšní. Prostě to celé vyzní - tady si přihřeju polívčičku - depolitizovaně.

Ivo Bystřičan - redaktor DR, Brno

Přímočarost Úterý, 2.Listopadu 2010, 16:51:48

Inu pravda, neshodneme. Já na tomto filmu oceňuji právě to, že do něj nevstupuje nikdo zvenčí. Natáčení se účastní lidé ze stran, kterých se to v dané obci přímo týká. Myslím si, že daný tvar by zničilo to, kdyby do filmu vstoupil odborník a začal "objektivně" vysvětlovat, jak se věci mají. Myslím, že ke skrumáži faktů a doslovně vyslovovaných interpretací je vhodná spíš kvalitní publicistika a populárně neučné pořady. Ani tento film koneckonců nevznikal v informačním vakuu - o tom, co se v Nošovicích dělo od plánů zde fabriku postavit až po průšvihy při provozu se v novinách psalo - na to nemusí být šlověk ani sociolog nebo právník, aby to znal. Mi osobně nepřijdou navíc nošovičtí nikterak směšně a nenapadá mě ani důvod, proč by měli.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Úterý, 2.Listopadu 2010, 19:14:20

Jakto, že do toho nevstupuje nikdo zvenčí?! Klusák vstupuje zvenčí a jeho kamera způsobí, že Ondřej si chce veřejně stěžovat na podmínky práce. A oni ho pak vyhodí... A především: opravdu nepožaduju "objektivitu", právě naopak. Ten dokumentarista intervenuje, tak ať je v tom důsledný. Oni ho někam nechtěli pustit, stejně tam šel. Buď k tomu má nějaký angažovaný důvod, nebo je jenom zvědavý. To druhé neznamená dokumentovat, protože pak neví, co vlastně točí. Ale já myslím, že chtěl být spíš angažovaný, jenom jako by za to nechtěl přijmout plnou zodpovědnost. Na konci tam pak hodí parodickou reklamu na nošovické zelí, jako že je to stejná legrace jako ta hyundaiská propaganda. Ale tak to přece není.

Proto jsem zmínil toho Kellera, který je spojen s jasnou pozicí. Mně není jasná pozice, z které Klusák mluví. Buď se ji zdráhá odkrýt, nebo ji nemá, resp. si to myslí, nevím...

Ivo Bystřičan - redaktor DR, Brno

Dokumentace Úterý, 2.Listopadu 2010, 20:16:5

Já si myslím, že o takzvané dokumentaci vůbec nelze mluvit - nejedná se o observační film, kde dokumentarista zasahuje do dění pouze tím, že tam je, ale nijak neintervenuje. Klusák postupuje úplně jinak - konverzace a situace sám vyvolává. Do Nošovic zvenčí vstupuje jen štáb, nikoli nějaký odborník na interpretace. Zmínku o zodpovědnosti moc nechápu - copak se Ondřej nerozhodl sám, že na kameru promluví v plném provozu? Nerozhodl se podobně Vaněk? Nutil je snad někdo?

Nesouhlasím ani s tou "depolitizovaností" - pro mě osobně politickou rovinu nezavádí to, že ve filmu vystoupí vnější analytik a vysvětlí, jak to celé bylo a co by bylo případně dobré si o tom myslet. Podle mě tato rovina vzniká tím, že tyto otázky v důsledku vzbuzuje celý film a vede diváka k tomu, aby se o celou věc detailněji zajímal. Vede k diskusi na téma "jak je možné, že se něco takového mohlo stát?"

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Úterý, 2.Listopadu 2010, 21:01:39

Ano, zvenku vstupuje štáb - ale to "jen" bych právě dal do hodně velkých uvozovek. To, že Ondřej se přece rozhodl sám - ano, ale v situaci, která je vytvořena přítomností té kamery a dokumentaristy, navíc s určitou pověstí.

K té politizaci - tu samozřejmě nevnese jenom nějaký analytik. Její podmínkou, podmínkou toho, aby se někdo ptal "jak se něco takového mohlo státu" je, aby dokumentarista strukturoval to "něco takového", ten problém, tu kauzu. Mně se zdá, že v tomhle pojetí to tam není, spíš jako by se nestalo nic, jenom jedna z haškovských historek. A když ano, tak je to tam jenom nějak nepřiznaně, v podobě výběru materiálu a jeho kompozice. Co třeba ta vepřová hlava s penězi, následující po vyprávění tiskového mluvčího - to je přece komentář jak sviňa, ačkoliv není úplně jasné, kam míří. Jenom je denunciující, jak vůči Hyundai a jeho mluvčímu, tak možná vůči tomu budhismu, aspoň na mě tak takový symbol působí. Jestli to má podprahově vytvořit dojem, že jsou to svině požírající peníze nebo co, tak to tam právě nemá být podprahově. Anebo je to jenom taková legrace, vepřová hlava hahaha, ale to jsme u toho, o čem jsem psal na začátku...

Ivo Bystřičan - redaktor DR, Brno

Vepřová hlava a spol. Úterý, 2.Listopadu 2010, 21:27:18

Jistě, kdyby tam kamera nebyla, Ondřej by na ni nemohl promluvit. Tím se ale kamera, potažmo štáb nedá volat k zodpovědnosti. Dá se na to dívat i opačně (byť osobně to nezastávám): Ondřej přítomnosti kamery využil ke svým cílům.

Vepřová hlava mi taky vadí, coby příliš doslovný a potenciálně urážlivý moment. Co se však strukturace kauzy týče, mi osobně tam nic nechybí - je patrné, že investici prosazoval kraj, je evidentní, že se na občany Nošovic tvrdě tlačilo a to i kriminálním způsobem, lze vidět, že dělníci jsou posléze nespokojeni s pracovními podmínkami. Řekl bych, že kontext celé věci zde je. Pak by debata byla o tom, zda mělo být vše detailněji podáno - a já si myslím, že to není potřeba.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.