Senát chce, aby firmy s anonymními akciemi měly přístup k veřejným zakázkám bez omezení schválených Sněmovnou, omezení jsou prý nereálná a nesplnitelná. Jejich přijetím by se Česká republika prý vystavila nebezpečí žalob od zahraničních firem z ostatních zemí EU.

Senátoři tak předlohu vrátili Sněmovně s doporučením, aby schválila původní návrh na zrušení všech tří sporných ustanovení zákona o veřejných zakázkách, kvůli nimž už s Českou republikou zahájila takzvané vytýkací řízení Evropská komise.

Senátoři tak rozhodli navzdory varování ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského z Věcí veřejných, podle něhož „vrácení do Sněmovny by bylo zdržení, které nemusí být pro naši republiku příjemné". Senátor Jan Horník nicméně podotkl, že vládní koalice má ve Sněmovně sílu zákon projednat přednostně, takže zpoždění se může pohybovat pouze v řádu dní.

Naopak sociálnědemokratický poslanec Jeroným Tejc se podivoval nad tím, že senátoři novelu neschválili. „Vládní poslanci tvrdili, že hrozí škody, pokud se zákon rychle neschválí a teď jejich senátorští kolegové schvalovací proces prodlužují,“ uvedl Jeroným Tejc.

Tejc považoval kompromisní dohodu sociálních a občanských demokratů za platnou, a proto jej výsledek hlasování v Senátu překvapil. „Je to evidentní porušení dohod, a sociální demokraté pozměňovací návrhy Senátu v Poslanecké sněmovně nepodpoří,“ doplnil Jeroným Tejc.

Novela měla zrušit sporné ustanovení, které vylučuje akciové společnosti s akciemi na majitele, respektive doručitele, z účasti ve veřejných tendrech. Cílem tohoto ustanovení bylo vyjasnit vlastnickou strukturu společností, které se o veřejné zakázky ucházejí.

Současně ale z tendrů vyloučilo společnosti s akciemi na majitele, kteří jsou veřejně známi. Navíc znemožnilo účast v zadávacích řízeních firmám z jiných zemí EU, které vznikly podle platného práva domovského státu.

Sněmovna novelu schválila v kompromisním znění, na kterém se dohodla vládní koalice s opoziční sociální demokracií. Tato podoba, kterou sociální demokraté ani komunisté nakonec většinově nepodpořili, by měla zachovat určitá omezení. Akciové společnosti by například musely zadavatele informovat o všech svých akcionářích, kteří vlastní víc než deset procent akcií.