Dezorientace jako obvykle

Jiří Guth

Výpisky ze sobotních (23. října 2010) Lidových novin, zejména z jejich přílohy Orientace, a glosy k nim. Dnes o zelenání VV, stárnutí nejen architektury, investigativní žurnalistice, slávě růstu, Šumavě,  tuňácích, českých Němcích, Haně Hegerové a Josefu Sudkovi.

„Jednoznačně chceme zezelenat,“ říká za VV ministr Vít Bárta v rozhovoru s Danielem Kaiserem. Uvidíme, jestli to „véčka“ se svým specifickým způsobem řízení zvládnou takhle na povel a rychle — dovolím si o tom pochybovat. Byli by první. Ačkoliv v něčem už se SZ připodobňují. Ono to ve světle následujících větších propadáků možná poněkud zaniklo. Na podzim 2006 po velkém úspěchu ve volbách do Sněmovny získali zelení (jako navrhující strana) 409 zastupitelů. Což z celkového počtu asi 62 000 obsazovaných mandátů není právě mnoho. Věci veřejné letos 313.

Bártova věta „ Ekologie je o tom, že liberální středová strana ctí poptávku svého elektorátu“ je esencí čistě mechanického pojetí politiky. Líbivěji se mu říká například věcné. Já ale raději zůstávám postaru u ideologie, samozřejmě zelené. Udržitelný život je nepřesné, ale někomu snad srozumitelnější označení téhož. Daniel Kaiser v jedné otázce přiznává, že by „od VV jako zastánců nižších vrstev čekal, že půjdou víc proti fotovoltaické branži“, to je velmi prostoduché a populistické. Především nelogické. Zastánci nižších vrstev by měli především jít proti Nečasově vládě.

článek Sláva růstu
objednat

Na poslední straně recenzuje Jáchym Topol torstský skvost Josefa Sudka Svatý Vít, notně rozšířený oproti původnímu vydání z roku 1928. „Svatovítský chrám v Sudkově podání, to je mysterium, světelná harmonie, průnik vesmíru do každodennosti a také divoký nelad a změť stanoviště“. Tak mě napadá, nedala by se z těch fotografií udělat monotematická výstava?

    Diskuse
    October 25, 2010 v 6.51
    Ještě dvě poznámky
    Když o mutikulturalismu diskutují novináři Petr Kamberský, Zbyněk Petráček a Marek Švehla s dlouholetým pracovníkem Člověka v tísni Martinem Šimáčkem, sice spolu občas v něčem nesouhlasí, ale připadá mi jako dost -až příliš- homogenní parta. -- Ještě se musím podělit o závěr článku Evy Vlčkové o "hliníkové" havárii v Maďarsku: "Naše touha po součástkách letadel a automobilů, stavebních dílech, duralových bicyklech, ale i po alobalu a víčkách od jogurtů po sobě tedy zanechává nepěkné dědictví. Snad se s tím naši potomci vyrovnají lépe než my." Řekl bych, že přinejmenším do té doby tedy mají zelené strany dobrou perspektivu.