Mezi obcí Pastviny a Mladkov na Orlickoústecku má kvůli rekonstrukci silnice zmizet 160 líp. Některé jsou staré i 100 let. Odpůrci kácení proto sepsali petici, kterou dnes začnou v regionu distribuovat. Vznikne i internetová verze protestu. Deníku Referendum to za petiční výbor řekl Martin Kadrman.

„Stromy zaplatí za to, že ustupujeme lidem, kteří jezdí velmi nebezpečně," řekl Kadrman. Podle něj jde opět o nejjednodušší řešení. Chápe, že některé stromy jsou přestárlé a je nutné je pokácet. Upozorňuje však, že stromy působí jako větrolamy a v zimě zabraňují tvorbě sněhových jazyků.

„Kácet se budou stromy, které tvoří dopravní závadu — ohrožují bezpečnost silničního provozu tím, že jsou bezprostředně v krajnici, anebo ty, které jsou dožilé,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

Stromy u krajnic však řádně jedoucí automobilisty mohou těžko ohrozit, ba právě naopak. Například sdružení Arnika, které se dlouhodobě problematice kácení alejí věnuje, upozorňuje na fakt, že stromy opticky zužují vozovku, čímž podvědomě nutí řidiče k opatrnější a zodpovědnější jízdě. Navíc se stromořadí dají pro bezpečnost provozu využít například bílým nátěrem kmenů.

„Ta logika je fascinující. Když pojedete 140 místo 90 tak vám ještě pokácíme stromy, abyste do nich nenarazil,“ řekl Deníku Referendum Martin Kadrman. „Posudky operují také s tím, že kořenový systém nadzvedá vozovku, některé stromy jsou staré a uschlé. To se ale rozhodně netýká většiny aleje,“ dodává.

Starosta Pastvin Ivan Törk ovšem s kácením v podstatě souhlasí. Uznává, že nemocné stromy nemají u silnice co dělat, místy kořeny zasahují do silnice a deformují ji. „Pokud je podmínka náhradní výsadby, tak bych s tím v podstatě souhlasil," řekl starosta. Zároveň ale podotkl, že řidiči by měli jezdit odpovědně a kácet stromy jenom kvůli bezpečnosti není správné. Stromy za způsob jízdy řidičů nemohou, dodal.

Mnozí místní občané totiž proti tomuto postupu hlasitě protestují. „Uznávám, že určitá obnova zeleně je čas od času nutná a správná. Ale vykácení mnoha desítek stromů naráz významně změní vzhled krajiny,“ obává se. „Jsem přesvědčen, že například ve skandinávských zemích by k tak rozsáhlému zásahu nemohlo dojít. Občané tam mají ke stromům úctu, patří k jejich obci a k jejich krajině,“ řekl Deníku místní fotograf Josef Kvičera.

Silnice se měla modernizovat za 54 milionů korun už letos, Pardubický kraj stavbu nakonec přeložil na březen. Skončit by měla v zimě. Podle Kadrmana by měl vzniknout ještě alternativní posudek, který by prověřil, zda je skutečně nutné pokácet všechny stromy. Do té doby by měl kraj kácení alespoň odložit.

Kácení stromů je přitom pro silničáře výhodný byznys. Kromě přímého ekonomického profitu z vykácení jim navíc odpadne povinnost se o stromořadí starat. Dodnes navíc platí ustanovení, jež umožňuje stromy do obvodu osmdesáti centimetrů kácet bez povolení.

Ministerstvo životního prostředí má přitom již rok připravenou vyhlášku, která by měla současnou situaci napravit. Patrně pod tlakem silničářů však s jejím vydáním stále otálí, přestože ekologické organizace ministra Drobila při nástupu do úřadu vyzvaly, aby vyhlášku neblokoval. „Bohužel, ministerstvo vyhlášku stále ještě nevydalo,“ potvrdila Deníku Referendum tisková mluvčí Arniky Zora Kasíková.

Arnika upozorňuje, že stromořadí mají svoji nezastupitelnou funkci. Zlepšují orientaci při špatné viditelnosti, chrání před letním žárem, bočním větrem i zimními závějemi. „Aleje jsou typickou součástí české krajiny a vedle přínosu pro životní prostředí mají také velký význam estetický, kulturní a historický. Proto je důležitá jejich záchrana,“ uvedl před časem Martin Skalský z Centra pro podporu občanů.