Před lokálními volbami jsme si položili otázku, zda se bude opakovat voličská revoluce z květnových sněmovních voleb. Ačkoliv je obtížné porovnávat výsledky těchto dvou zcela odlišných hlasování, především kvůli rozdílné volební účasti a jinému volebnímu systému, některým aspektům se věnovat můžeme. Na otázku si můžeme v podstatě odpovědět kladně. Parlamentní subjekty (včetně KDU-ČSL) většinou ztratily podporu, jíž se dříve těšily. Týká se to hlavně komunistů, křesťanských demokratů a ODS. Společně přišli o tisíce mandátů, což musí pocítit. Potěšitelné je rovněž to, že hlavně ODS ztratila tam, kde provozovala klientelistickou a ve své podstatě proti-občanskou politiku. Pokles důvěry někde činil i dvě tři desítky procent hlasů, taková občanská sebeobrana mne potěšila. Také v tomto deníku se psalo o Zlíně. To, že lze udělat koalici jak bez občanských, tak i sociálních demokratů, je obdivuhodné.

Úpravy volebních pravidel, které učinili v posledních letech čeští zákonodárci, omezovaly kandidaturu nezávislých uskupení, a to především ve velkých městech. Zavedení pětiprocentní uzavírací klauzule je v lokální politice zbytečné, přesto leckde městské alternativní subjekty uspěly natolik, že ovládnou zastupitelstva a usednou v radách. Jejich podpora rovněž ukazuje, že krize parlamentních stran má reálný základ.

Debatuje se rovněž o pozicích TOP 09 a Věcí veřejných. Oba subjekty jsou z výsledků poněkud zklamány, ale občané vycítili, že samotná značka nestačí. Rovněž v komunálních volbách si žádají zkušenost, a tu při nejlepší vůli obě vládní strany zatím nabídnout nemohou (snad s výjimkou ex-lidovců u TOP 09). Nahodile sestavené kandidátky tu a tam doplněné o lékaře, podnikatele či učitele příliš netáhly. Ovšem pozice TOP 09 a Věcí veřejných je odlišná. Přes určitou nespokojenost se TOP 09 v lokální politice uchytit podařilo, což se o Věcech veřejných říci nedá. Jejich výsledek je velice podobný tomu, jaký obdržela Strana zelených v dobách své slávy v roce 2006. Nějakých tři sta zastupitelských mandátů je velice málo pro to, aby strana mohla budovat svou strukturu zdola. Nevychová si politiky, kteří by dokázali nasbírat zkušenosti a uspět napřesrok v krajských volbách.

Zajímavá je pozice komunistů. Na vládní úrovni si s nimi sociální demokraté zakázali spolupracovat, v lokální sféře se jim v některých městech nebrání, stejně jako další politické subjekty. Přesto ale ve velkých a větších městech dávají sociální demokraté přednost před komunisty pravici či občanským (vesměs středovým) stranám. Komunisté z této situace musejí být zoufalí. Pokud se nezmění, zůstanou jim všechny úrovně exekutivy (vláda, krajské i obecní rady) na dalších dvacet let uzavřeny. Zároveň však z toho vyplývá, že sociální demokraté v současné chvíli nemají partnera, nejen na levici, ale ani ve středu. Proto jim řada velkých měst, v nichž mohli zasednout v radě, unikla.

Jak se zdá, tak jediný, kdo se před ČSSD neuzavírá, jsou občanští demokraté. Velké koalice zase nejsou dobré zprávy pro občany.